Ryan Holiday: Připomínejte si rady, které vedou ke klidu

 

Knihu Stoikův průvodce pro každý den jsem si pořídil jako dodatek k Hovorům k sobě od Marca Aurelia, neboť je to právě stoická filozofie, která mě učí, jak dosahovat jednoho z nejdůležitějších stavů v mém životě – klidu v mysli. Tuhle knížku doporučuju, protože v ní Ryan Holiday a Stephen Hanselman shrnuje nejzajímavější myšlenky nejen Marca Aurelia, ale taktéž Epiktéta a Seneky. Převádí je do moderního jazyka a navíc v sympatickém balení jako 366 zamyšlení o moudrosti a vytrvalosti a umění žít. Můžete si tak přečíst stránku denně a připomínat si prostou filozofii, která je platná napříč historií, týká se nás všech.

Kdo je Ryan Holiday

Autor se označuje za moderního stoika, tedy člověka, jenž se snaží praktikovat v životě především vyrovnanost, duševní klid a sebeovládání. Stoicismus je tedy filozofický směr, který se zaměřuje na osobní etiku a klidné přijímání životních událostí. Ryan Holiday se narodil v Sacramentu v roce 1987, působí také jako stratég nebo moderátor podcastu The Daily Stoic. Debutoval knihou s příznačným názvem Věř mi, že lžu. Ve svých dílech se snaží přenést starověkou filozofii do moderního světa, najít její skutečné uplatnění v praktickém světě. V Česku vyšly také jeho další knihy, například Klíčem je klid, Překážka jako cesta nebo Dokonalý produkt.

 

Stoikův průvodce pro každý den

Pokud jste klikli na tenhle článek, pravděpodobně jste si přišli pro pár rad, které by vás dovedly k většímu životnímu klidu. Jedním z hlavních témat knihy je neustálý rozvoj a zdokonalování sebe sama, dílo připomíná a zdůrazňuje důležitost žít eticky a podle svých hodnot. V knize nás vyzývá k tomu, abychom pečovali o svou morální integritu a jednali spravedlivě. 

 

Ono to v dnešním světě vyzní natolik obecně, ale možná to je proto, že dnešní společnost etiku a hledání životních hodnot upozaďuje na úkor dosahování výsledku, efektivity a vnucování hodnot odněkud zvenčí. Přijde mi, že spousta lidí vlastně tápe v tom, kým vlastně jsou, nehledají ono zakotvení uvnitř sebe, ale kdekoli jinde. Možná právě někomu, kdo se trápí s hledáním té správné cesty, by mohl Stoikův průvodce pomoci. Knize dominuje téma sebepřekonání a odvahy. Holiday nás povzbuzuje, abychom si stanovili výzvy a nebojácně se jim postavili.

 

O stoicismu už jsem leccos napsal, ale nevyhnu se shrnutí, proč právě tenhle směr dává v hektickém světě dokonalý smysl:

• Stoici nás učí, že nemáme kontrolu nad všemi událostmi, které nás potkají. Místo toho bychom měli umět přijmout nepředvídatelné situace s klidem a odvahou. Spousta z nás se totiž nechá semlít událostmi, ale zapomíná na to, že jsme to my, kdo ovlivní, jak moc nás zasáhnou.
• Stoická filozofie nás učí, že máme kontrolu pouze nad svými reakcemi na události, nikoli nad samotnými událostmi. Měli bychom se snažit o rozumné a uvážené reakce. Upřednostňuje tak rozum před emocemi, ale pozor, to neznamená, že bychom měli své emoce ignorovat. Měli bychom jim jen umět porozumět, než na jejich základě budeme jednat.
  
• Stoicismus zdůrazňuje důležitost neustálého rozvoje a zlepšování sebe sama. Každý den bychom měli usilovat o to stát se lepšími lidmi. A proč? Všechno ve vesmíru je určeno ke zdokonalování. Určitě i vy znáte jeden z nejméně příjemných pocitů, jímž je životní stagnace – pocit, kdy se v životě neposouváte a stojíte na místě, život se stává stereotypním nebo nenaplňujícím. Stoicismu dokáže nalézat naplnění již z pouhé lidské existence.
• Stoici si cení vnitřního klidu a duševní pohody. 
• Stoicismus nás učí, že máme v sobě potenciál řešit většinu problémů a výzev, které nás potkají. Důvěra v sebe sama je klíčovým prvkem úspěchu. Povzbuzuje nás, abychom se zamýšleli nad smyslem a významem našeho života. Co je pro nás skutečně důležité?

 

Kniha se snaží tyto cíle zpřístupnit vašemu každodennímu životu. Upozorňuje na to, jak si dokážeme sami kazit život maličkostmi, jak příliš přemýšlíme nad věcmi, které nedokážeme ovlivnit, jak se přepínáme, jak se vyhýbáme přijetí toho, co je nevyhnutelné, jak se musíme smířit a přijmout to, čím jsme. Zaujal mě například útržek, kde se píše, že rány osudu dopadají tvrdě na ty, kdo je nečekají. Ten, kdo je ve střehu, si s nimi hravě poradí. Chvilku jsem nad tím přemýšlel, protože spíš než na osud věřím tomu, že si svůj život tvoříme tak nějak sami, načež jsem zjistil, že tyhle dva zdánlivé protipóly se nevylučují. 

 

"Nepočínej si, jako by ti bylo souzeno žít věčně. To, co je nevyhnutelné, již visí nad tebou. Buď dobrý, dokud ještě žiješ, dokud můžeš."

Události se nám dějí, jako lidé přirozeně chybujeme, vypořádáváme se s následky vlastních činů, kromě dobrých věcí zažíváme i ty, jež nás učí a rozvíjejí, zocelují a ukazují směr. Možná že štěstí skutečně přeje připraveným. Připraveným i na to, na co se připravit paradoxně nejde, a až tyto situace nastanou, přijmeme je s klidem.

 

"Je lepší překonat zármutek, než jej ošálit."

 

Osobně mě zasáhla zejména poslední kapitola, jež učí člověka srovnávat se s vlastní smrtelností. Ač jsme všichni různí, směřujeme k jednomu konci. A je zvláštní, že právě vědomí smrtelnosti nás činí něco dělat, neztrácet čas, hledat smysl v tom krátkém momentu, jenž strávíme na zdejší planetě. Ať už nás sem vyslal kdokoli, ať už zde máme jakýkoliv úděl, můžeme být vděční za okamžik, který je právě teď. Díky vesmíre, že mi umožňuješ tohle zažívat.

 

 

A ještě pár prostých myšlenek přímo z knihy na závěr:  

• Kdo je tedy neporazitelný? Ten, kdo se nenechá vyvést z míry ničím, co stojí mimo jeho sféru vlivu.
• Zbav se představy, že ti byla způsobena újma, a ta bude zažehnána. Nenechej si ubližovat a ublížení zmizí.
• Sestáváš ze tří částí: z těla, dechu a mysli. První dvě jsou tvé v míře, v jaké je máš ve své výlučné moci. Jen ta třetí je opravdu tvá.
• Chybovat není chyba.
• Neodkládej své činy.
  
• Chceš-li být milován, miluj.
• Nic není ušlechtilé, pokud se to děje se sebezapřením či z donucení. Každý ušlechtilý čin je dobrovolný.
  
• Nejlepší způsob odplaty je neoplácet špatné špatným.
• Neočekávej, že se všechno bude dít tak jak by sis přál. Přej si, aby se všechno dělo tak, jak se to bude dít. Pak tvůj život poběží zdárně.
• Vesmír je změna, život je představa.
• Pokud se trápíš vnějším jevem, netrápí tě přímo ten jev, nýbrž tvůj soud o něm. A ten můžeš okamžitě zahodit, pokud se ti zachce.