Seriál Euforie: Vizuálně podmanivá závislost

 

Tak mě zase něco připoutalo k obrazovce a nechal jsem se strhnout touhle generační výpovědí o defektních společenských jevech. Seriál HBO Euforie, kde v hlavní roli opravdu kraluje herečka Zendaya, nenechá chladným asi nikoho. A stejně jako u ostatních seriálů, které na svém blogu doporučuji, i tady nejde ani tak o děj, jako spíš o zdařile mířeném zásahu na emoce, podmanivou vizualizaci a svědectví o mladých, jež jsou svým způsobem spoutaní nespoutaností doby – internetem, aplikacemi, psychickými problémy, alkoholem a drogami, prvními vztahy a sexem. A přestože se může zdát, že je tento obraz extrémní, on prostě není daleko od reality.

Euforie (ČSFD 83 %)

U filmů či seriálů, které se snaží o společenskou kritiku, často vnímám určité zábrany nebo hranice, kam se vydávají, a to především v dialozích. Jednoduše když poslouchám děti nebo mladé lidi třeba v MHD, v hospodě nebo čtu jejich příspěvky na sociálních sítích, vždycky mi připadalo, že tu šílenou realitu někdo jen tak nezachytí, dialogy nejsou tak ostré, stupidní nebo vulgární, jak ve skutečnosti bývají. Asi zním jako nadávající stařec, který nesnese budoucí generaci, ač se sám považuju stále za mladého, ale já nevnímám generaci Z jako špatnou, jako spíš nepochopenou.

 

Snažíš se najít sám sebe tím, že hledáš, co tě kdysi dělalo šťastným.

V Euforii jsou dialogy realistické, a to oživuje postavy uvěřitelným způsobem. Mladí lidé nejsou hloupí, jsou mnohem otevřenější, liberálnější a progresivnější než jejich rodiče, nicméně je seriál vrhá do nezměrných požadavků, jež jsou zkrátka nesplnitelné a v nezkušenosti mladých i nepochopitelné. Je zde kontrast mezi mladou nevinností a naturalistickým světem, který by možná puritáni rádi zakázali, ale který se navzdory zlehčujícímu idealismu prostě děje. 

 

Co ti dělá dobře, není vždy to, co je pro tebe dobré.

Teenageři nejsou nechápající generace. Jsou z velké části zatížení generací předčasnou, která před důležitými tématy zavírá dveře a tabuizuje nebo dokonce zesměšňuje snahy mladých lidí najít své místo, poznat, kým vlastně jsou v chaotické době a globalizovaném světě plným nástrah, jež jejich rodiče neznají.

 

Nesnášela svůj život ne proto, že by byl špatný, ale protože když nesnášíte svoji mysl a tělo, je těžké užít si zbytek.

Seriál se dívá na drogovou závislost dost syrově a podmanivě, ale řeší i sociální vlivy, jež k ní vedou – narazíme tak na traumata, body-shaming, zbraně, sexuální obtěžování nebo (kyber)šikanu ve spojení s institucemi, které jsou bezzubé cokoliv z toho vyřešit. Ale vyprávění není tak jednoduché, aby tyto jevy považovalo vyloženě za příčiny závislosti. Ta vychází spíše ze snahy, jak se vypořádat sám se sebou. Takže je jasné, že se divák může potýkat s úzkostmi nebo pocity bezvýchodnosti a svůj podíl na tom má také podmanivá kamera a filmařské techniky, které jsou mnohdy dechberoucí a cokoliv, jen ne stereotypní.

 

Nevíte, na co se podívat a chtěli byste tipy na něco, co má hloubku? Nakoukněte také do rubriky Filmy a seriály, kde je spousta doporučení.