Tohle léto jsem se místo psaní zaměřil spíše na cestování, poněvadž mi přijde, že čas chvátá a já musím na chvíli vypadnout z niterního světa, abych poznal krásy toho vnějšího. Jako pisálkovi se mě samozřejmě jímá provinění, že se s psaním nikterak neposouvám, ale beru to jako takovou oběť životnímu balancu. Něco jako když jsou dny, kdy jím pouze saláty a cvičím, jindy do sebe nacpu pizzu, čokoládu a pivo. O takovém balancu mluvím. Tentokrát jsem se vydal na sever, kde bylo kupodivu tepleji než u nás, poznávat krásy Skandinávie.
1) Norské Oslo
Když se řekne Skandinávie, mnoho lidí si představuje norské fjordy, jezera a čistou přírodu. Už když jsme s přítelem mířili trajektem z přístavu Helsinborg na Skandinávský poloostrov, nemohl jsem se vynadívat. Zaujaly mě ty barevné norské domečky v zelených pláních, na pobřeží mořských zálivů, ale i v hlubokých lesích. Naše putování ale teď vedlo cíleně po hlavních městech, tím norským je Oslo.
Na Norsku je poznat, že se jedná o velmi bohatou zemi. Místní obyvatelé jsou bohatí natolik, že nestíhají být nepřátelští, znudění nebo naštvaní. Součástí tamější hromadné dopravy je i ta lodní. Nikdo nekontroloval, jestli máme lístek. Automaticky se předpokládá, že ano. Norové sází na čestnost, ta mentalita je pozoruhodná. Oslo má úžasné historické jádro, ale nezapomíná se přizpůsobovat nejnovějším architektonickým trendům. Jedním z důkazů je známá budova opery, kde můžete vystoupat na střechu a pokochat se výhledem na město. Mimochodem touto stavbou se inspiruje třeba Vltavská filharmonie.
Oslo leží na konci Oslofjordu, což je poloha vskutku malebná. Rozhodně doporučuji navštívit zdejší nejen námořnická muzea. Mě nejvíc zaujalo muzeum Amundsenovy polární lodi Fram. Tato loď je v muzeu zrekonstruovaná a můžete si projít její kajuty a dokonce se zchladit v místnosti, která simuluje polární plavbu. Nachází se zde ale například i Muzeum Kon-tiky nebo vikingských lodí. Okolo muzejního poloostrova Bygdøy jsou krásné pláže a mola, kde je skvělé se jen tak zastavit a odpočinout si.
Pokud chcete nějaké vyhlídky, doporučuji navštívit také slavné lyžařské skokanské můstky ve sportovním areálu Holmenkollenu, pro milovníky umění je zde obrovský sochařský park Vigeland (pojmenovaný po sochaři Gustavu Vigelandovi). Je zde nespočet soch, jež znázorňují etapy lidského života od narození po smrt, z nějakého důvodu se ale všichni fotí u sochy Spratka, malého rozčíleného chlapečka.
Zastávka v Göteborgu
Ještě než jsme se přesunuli do švédského Stockholmu, zastavili jsme se v Göteborgu. Jde o druhé největší město Švédska. Je zde například katedrála Gustava Dormkyrka, radnice Radhuset nebo kanál Stora Hamn. My jsme však tentokrát požadovali trochu větší adrenalin, a tak jsme navštívili tamější zábavní park Liseberg. Při vstupu jsem ještě netušil, co mě čeká. Jsou zde ty nejdivočejší horské dráhy, kde lítáte volným pádem a hlavou dolů. Stačily mi jízdy na dvou z nich, jsem větší strašpytel, než jsem si myslel. Pro klidnější povahy samotný Göteborg nabízí další námořní muzeum a třeba tenhle krásný přístav.
2) Švédský Stockholm
Stockholm, hlavní město Švédska, leží ve spleti mnoha ostrovů, cestovní kanceláře ho rádi nazývají Benátkami severu, podobně jako už jsem to stejné léto slyšel u belgických Brugg. Ve Stockholmu se každoročně předávají Nobelovy ceny, najdete tu skvělou kuchyni, nejstarší skanzen na světě, desítky muzeí i skrytá zákoutí připomínající tajemnou historii. Mezi hlavní lákadla patří radnice, Gamla stan s labyrintem křivolakých uliček, Královský palác, Parlament nebo kostel Storkyrkan.
Na Stockholmu jsem si však nejvíce užil promenádování se po pobřeží. Výhled můžete vidět na úvodním obrázku tohoto článku. Počasí ve Stockholmu ale bylo dost zběsilé. Chvíli vedro, chvíli pršelo, a to se střídalo každou půlhodinu, což je pro sever asi typické. Něco podobného jsem už dříve zažil třeba ve finských Helsinkách. Stockholm má mimo jiné také svůj muzejní ostrov, jmenuje se Djurgården a asi nejnavštěvovanější je zde muzeum lodi Vasa, jež ležela 333 let pod hladinou moře, než byla vylovena.
3) Dánská Kodaň
Skandinávský trojúhelník by nebyl kompletní bez dánské Kodaně (Copenhagenu). Ze severních měst na mě právě Kodaň udělala asi největší dojem. Historické centrum města nabízí opravdu nádhernou podívanou. Jmenuji třeba pevnost Kastellet, kostel Marmorkirken, zámek Amalienborg Slot s královskou gardou, nábřeží Nyhavn, zámek Rosenborg Sloti (jsou zde dánské korunovační klenoty), Kruhová věž, kodaňská katedrála, hlavní nákupní třída Stroget a ostrov, na kterém se tyčí majestátní budovy zámku Christiansborg Slot, burzy nebo Královské knihovny.
Jako obdivovatel vodních prvků jsem atmosféru nejvíce nasával v přístavu a při okružní plavbě lodí. Dánům jsem trochu záviděl jejich apartmány. V dánské metropoli jsem si asi nejvíce uvědomil, jak moc naši zemi postihlo směřování na východ a neblahá komunistická minulost, protože seveřani jsou opravdu generace před námi. Jde o moderní svět, který ale nepřestává dbát o svou historii. Netuším, zda je to tím, že severské země jsou monarchiemi, ale každopádně na rozdíl od nás vědí, kam mají směřovat.
Na závěr nesměla chybět obligátní fotka s kodaňským symbolem, jímž je populární malá mořská víla. Těžko říct, co je na té soše tak úchvatného, v Kodani totiž najdete nespočet krásnějších soch. Fotky na sociálních sítí se pak často poněkud liší od reality, ostatně jako na všech známých turisticky vyhledávaných lokalitách.