Já, introvert a karanténa

Tenhle krátký článek píšu v době, kdy lidé zůstávají doma, aby se vyhnuli možné nákaze koronavirem. Pro mnoho lidí se jedná o výrazný zásah do jejich běžného dne. Omezení všemožných služeb, návštěv, mejdanů a dlouhodobá domácí izolace v mnoha lidech vzbuzuje frustrace. Pro mě, jako textroverta, lychnobita a INFJ, co pracuje i normálně na home office, se toho zase tolik nezměnilo. Jen jsem si uvědomil, za co všechno můžeme být normálně vděční. O co teď přicházíme, ukazuje svou hodnotu.

Domácí izolace

Musím se přiznat, že mi domácí izolace vlastně zatím docela vyhovuje. Je to introvertní ráj. Čekal jsem, že mi začnou chybět všemožné sociální interakce, ale opak je pravdou. Jsem větší pecivál a samotář, než jsem si doposud myslel. Ostatně jeden z hlavních diferenčních znaků, který odlišuje introverty od extrovertů, je právě způsob, jakým dobíjejí svou energii. Zatímco jedna skupina odpočívá s lidmi, druhá o samotě.

Jako minimalistovi se mi doma líbí. Stačí mi můj notebook a knihy a mohu se uvelebit do pelechu a předstírat, že se tenhle den nějak liší od jiných. Mám víc času na kreativní činnosti, dočtu a dopíšu nějaké resty, poslouchám hudbu a nikdo mě nikam nenutí.

Ulice jsou prázdné, tiché, nikde žádný spěch. Svět se najednou proměnil.

Čas přemýšlet

Nechci tu obecně karanténu vychvalovat, protože oběti jsou příliš velké a je třeba nebrat šíření nákazy na lehkou váhu. Je to ale skvělý čas si uvědomit, co je pro naši společnost samozřejmostí a co se může stát, když služby, které běžně využíváme, přestanou fungovat. Je to o náplni našeho života bez všemožného komfortu jednadvacátého století. Pracovní trh a komunikace se vesměs přestěhovala na internet a my si uvědomujeme, jak moc na nás má izolace vliv a čeho si můžeme vážit.

• Co všechno k životu potřebujeme? 
• Jak moc je pro nás důležité zdraví? 
• Jak moc chceme vídat lidi kolem sebe, svou rodinu a kamarády? 
• Dokážeme vyžít sami se sebou a svými myšlenkami? 
• Dokážeme žít sami? 
• Umíme se o sebe postarat? 
• Jaký je svět bez cestování? 
• Jak velký vliv na nás má finanční výpadek a jak se k tomu staví v práci? 
• Jak jsme důležití pro ostatní, když jsme izolovaní? 
• Jak je postaráno o naše bezpečí a zdraví?

Přijde mi, že není na škodu odpovídat si na takové otázky. Není to pro mnohé příjemná zkušenost, ale je celkem jedinečná. Nikdy by mě nenapadlo, že si Češi ze dne na den nasadí roušky a překvapila mě i vlna solidarity, jež něco pěkného vypovídá také o naší společnosti jako celku. Libuji si v tom, jaké nové poznatky o nás jako lidech karanténa přináší. Je to inspirativní a je možnost tuhle inspiraci využít pro tvůrčí činnost. Tak zůstaňte negativní – v epidemiologickém slova smyslu!