Moudrost starých Římanů aneb myšlenky, které překonávají věčnost

Neplánovaně se mi dostala do rukou kniha, která ke mně sama promluvila. Chtěl bych říct, že se to stalo náhodou, ale ohledně knih na náhody moc nevěřím. Připadá mi, že se ke mně všechny knihy dostaly ve správný okamžik a poradily mi v aktuální životní situaci. Tentokrát to tedy byla kniha Moudrost starých Římanů od nakladatelství Odeon, která je vlastně sbírkou moudrých římských citátů. Myšlenky jsou přehledně strukturované dle témat a o ty nejzajímavější bych se s vámi dnes rád podělil. Z každé kapitoly jsem jich vybral pět, ale v knize jich jsou stovky včetně informací o dílech, ze kterých jsou vyňaty.

O životě

• Pokud žiješ v souladu s přírodou, nikdy nebudeš chudý. Pokud žiješ podle mínění lidí, nikdy nebudeš bohatý. – Seneca
• Někteří hromadí statky ne proto, že obživu dají, nýbrž lakotou slepí jen pro svůj majetek žijí. – Juvenalis
• V životě je nanejvýš užitečné, aby ničeho nebylo příliš – Terentius
• Teprve ten podle mne skutečně žije a užívá svého života, kdo zaujat nějakou činností usiluje proslavit se slavným činem či dobrým uměním.
• Největší zlo je odejít z počtu živých dříve, než jsi zemřel. – Seneca

O člověku

• Duševní bolest je horší nemoc než tělesná. – Publilius Syrus
• Chtějme, ať zdravá mysl nám zůstane ve zdravém těle. – Juvenalis
• Žádný velký duch není bez trošky bláznovství. – Seneca
• Každému sluší nejlépe, co je mu nejvlastnější. – Cicero
• Dlouhodobý styk s věcmi dobrými i špatnými probouzí k nim náklonnost. - Seneca

O věcech

• To, co se má v budoucnu stát velikým, rodí se z nepatrných počátků. – Publilius Syrus
• Na maličkostech často závisí příčiny velkých věcí. – Livius
• Z toho, co prospívá, vše může uškodit též. – Ovidius
• Výsledek potvrzuje správnost skutku. – Ovidius
• Nic se nemůže zrodit z ničeho. – Lucretius

O myšlení a slovech

• Způsob řeči je obrazem ducha. – Seneca
• Kolik lidí, tolik názorů. – Terentius
• Desetkrát opakované se začne líbit. – Horatius
• To, co o každém říkáš, a komu to říkáš, vždy sleduj. – Horatius
• Používej častěji uší než jazyka. – Seneca

O poznání a vědě

• Co nikdo neví, to jako by se nedělo. – Apuleius
• Čemukoliv se učíš, učíš se pro sebe. – Petronius
• Když lidé vyučují, sami se učí. – Seneca
• Má se číst mnoho, nikoliv mnohé. – Plinius
• Není tak špatné knihy, aby alespoň v něčem nebyla prospěšná. – Plinius

O pravdě a lži

• Není nic milejšího nad světlo pravdy. – Cicero
• Pravda je přístupná všem. – Seneca
• Čas zjevuje pravdu. – Seneca
• Většinou se lež sama prozradí, i když na začátku byla velice obezřelá. – Livius
• Lidé věří ochotně tomu, co si přejí. – Caesar

O kráse a umění

• Pravá krása není nikdy oddělena od užitečnosti. – Quintilianus
• Jaké kdo umění zvládl, v tom má se i nadále cvičit. – Cicero
• Ten, kdo chce vystoupit na jevišti, musí přinést něco nového. – Plautus
• Umění se zrodilo z vnímání a pozorování přírody. – Cicero
• Život je krátký, umění dlouhé. – Seneca

O ctnosti a nectnosti

• Ctnost sama o sobě je nejkrásnější odměnou. – Silius Italicus
• Pouze ctnost poskytuje trvalou a jistou radost. – Seneca
• Čím více se kdo zabývá vlastním prospěchem, tím méně je dobrým člověkem, ať již dělá cokoliv. – Cicero
• Vládnout sám sobě je největším vladařským uměním. – Seneca
• Není neřesti, která by neměla zastánce. – Seneca

O vině a trestu

• Mnoho lidí se bojí o svou pověst, málokteří o své svědomí. – Plinius
• Prvním a největším trestem hříšníků je vědomí, že zhřešili. – Seneca
• Nikdo se nestal naráz úplně špatným. – Juvenalis
• Kdo stojí o cizí, právem přichází o své. – Phaedrus
• Ty sis to nadrobil, ty si to všechno musíš vyjíst. – Terentius

O slávě a haně

• Není-li užitečné to, co činíme, pak sláva je pošetilá. – Phaedrus
• Tomu, co vyniká, se nikdy nevyhýbá závist. – Velleius Paterculus
• Nechval záliby vlastní a nehanob záliby cizí. – Horatius
• Tito jej chválí, ti druzí zas hanobí. – Horatius
• Pyšný i z hanby si rychle udělá slávu. – Publilius Syrus

O štěstí a neštěstí

• Štěstí přeje odvážným. – Vergilius
• Více radosti uvidíš u těch, kterých si štěstěna nikdy nevšimla, neuž u těch, které opustila. – Seneca
• Vážná onemocnění se léčí odvážnými prostředky. – Seneca st.
• Po nevlídných časech zas přijdou lepší. – Horatius
• Slunce všech dnů ještě nezapadlo. – Livius

O přátelství a nepřátelství

• Skutečná přátelství jsou věčná. – Cicero
• Nejmilejší je to přátelství, které vzešlo z podobnosti povah. – Cicero
• Přízeň osudu přátele získává, nepřízeň spolehlivě prověří. – Seneca
• Není žádné přátelství, když jeden nechce slyšet pravdu a druhý je připraven lhát. – Cicero
• Spíše je třeba se bát nepřátelství mlčenlivého a tajného než vysloveného a otevřeného. – Cicero

O lásce a nenávisti

• Láska uvěří snadno. – Ovidius
• Velmi prospívá v lásce věrnost a velmi i stálost. – Propertius
• Je dobré milovat aspoň trochu s rozumem. bez rozumu to není dobré. – Plautius
• Je vlastní lidské povaze nenávidět toho, koho jsme urazili. – Tacitus
• Je lidské milovat a je lidské odpouštět. – Plautus

O muži a ženě

• Manželství nedělá tělesné obcování, nýbrž soulad. – Ulpianus
• Cizoložství se nelze dopustit bez zlého úmyslu. – Gaius
• Milenci nemilují ženiny šaty, ale to, co je v nich. – Plautus
• Žena, která se oddává mnohým, se mnohým nelíbí. – Publilius Syrus
• Nic není tak proměnlivé, nic tak nestálé jako ženský rozmar. – Seneca

O rodičích a dětech

• Otcovská moc má spočívat v laskavosti, nikoli v příkrosti. – Marcianus
• Je povinnost otců, aby navykli syna jednat správně spíše z vlastní vůle než ze strachu před jinými. – Terentius
• Zvykat si v mládí znamená mnoho. – Vergilius
• Měkká výchova, kterou nazýváme shovívavostí, oslabuje veškeré duševní i tělesné síly. – Quintilianus
• A ohýbat se snaž, dokud jsou přístupné děti a dokud tvárnit se dají. – Vergilius

O mládí a stáří

• Již od mládí je třeba mít před očima stáří. – Lucilius
• Věk se ti ze tváře vyčte. – Juvenalis
• Úsudek, rozvahu a radu lze najít u starců. – Cicero
• Stárneme, čas nám běží, beder užívej svých. – Ausonius
• Nikdo není tak starý, aby mohl beze studu doufat ještě v jeden den. – Seneca

O rozumu a chybování

• Nikdo se nerodí moudrým. – Seneca
• Neštěstí obvykle odhalí schopnost, a štěstí, to ji zas skrývá. – Horatius
• Nic není tak hloupé jako hloupý smích. – Catullus
• Je dovoleno dát se poučit i nepřítelem. – Ovidius
• Je vlastností hlupáků vidět cizí chyby a na své vlastní zapomínat. – Cicero

O práci a zahálce

• Nikde není práce bez zisku, ani zisku bez vynaložené práce. – Livius
• Kdo začal, má hotovou půlku. – Horatius
• Kůň, který dlouho stál, špatně poběží. – Ovidius
• Když dva dělají totéž, není to totéž. – Terentius
• Nečinnost tělo oslabuje, práce posiluje; první urychluje stáří, druhá prodlužuje mládí. – Celsus

O bohatství a chudobě

• Lidi posedla taková touha po vlastnictví, že jsou snad víc majetek než majitelé. – Plinius
• Láska k penězům roste, jak samo bohatství vzrůstá. – Juvenalis
• Přílišné bohatství dává prostor k velké ztrátě. – Curtius Rufus
• Uhlídat, čeho jsi nabyl, je umění. Jako to získat. – Ovidius
• Nikdo moudrý nezatoužil po penězích. – Sallustius

O domovu a vlasti

• Co je milejšího než domácí krb? – Cicero
• Nemá ctít dům hospodáře, ale hospodář dům. – Cicero
• Vlast je tam, kdekoli je dobře. – Cicero
• Kdo prchá z vlasti, prchá sám sobě. – Horatius
• Kdo je všude, není nikde. – Seneca

O jedinci a společnosti

• Člověk je společenský tvor a byl zrozen pro společenství. – Seneca
• Pro celý svět ses zrodil a nikoli pro sebe sama. – Lucanus
• Nejvíce škod působí člověk člověku. – Plinius
• Lidé lidem nejvíce prospívají i škodí. – Cicero
• Člověk nemá většího nepřítele než sám sebe. – Cicero

O moci a vládě

• Moc se snadno udrží těmi prostředky, jimiž byla na začátku získána. – Sallustius
• Žádná moc netrvá dlouho. – Ovidius
• Jaký pán, takový sluha. – Petronius
• Nikdo nemůže vládnout, pokud neovládá sám sebe. – Seneca
• Více lze dosáhnout rozvahou než silou. –Tacitus

O zákonu a spravedlnosti

• Proto jsou zákony dány, aby silnější nemohl všechno. – Ovidius
• Dobré zákony vznikají ze špatných mravů. – Macrobius
• Kdo chrání viníka, sám se dopouští viny. – Publilius Syrus
• Mařit zákony znamená zbavovat se základní ochrany. – Publilius Syrus
• Každému, co jeho jest. – Cicero

O míru a válce

• Mír je nejlepší věcí, které člověk mohl poznat; jeden mír je nad nesčetné triumfy. – Silius Italicus
• V nebezpečných situacích má největší cenu odvaha. – Publilius Syrus
• Odvahou se zakrývá velký strach. – Lucanus
• Kdo si přeje mír, ať připravuje válku. – Vegetius
• Ve válce se nemá nic podceňovat. – Nepos

O bozích a náboženství

• Bůh obvykle tomu, jehož osud chce změnit, překazí jeho záměry. – Velleius Paterculus
• Je rozhodně bůh, který slyší a vidí, co děláme. – Plautus
• Hlas tento patří bohu: bůh v srdci přebývá našem. – Ovidius
• Ke kolika špatnostem dokázalo radit náboženství! – Lucretius
• Bohy na světě stvořil nejdříve strach. – Statius

O jistotě a nejistotě

• Ztrácíme jisté, když nejisté chceme. – Plautus
• Radostně přijímej dary přítomné chvíle. – Horatius
• Všechno přijde lehčí těm, kteří to čekají. – Seneca
• Jedině naděje přinášívá lidem útěchu v neštěstích. – Cicero
• Kdo ztratí víru, nemůže už nic ztratit. – Publilius Syrus

O vůli a nutnosti

• Jakkoli scházejí síly, přec vůli pochvalme dobrou. – Ovidius
• Přednější a mocnější je záměr než řeč mluvčího. – Celsus
• Snaž se, abys nikdy nic nedělal proti své vůli. – Seneca
• Stalo se, tak se stalo. Už se nemůže odstát. – Plautus
• Nutnost dosáhne u člověka vše, co chce. – Publilius Syrus

O osudu

• Osud osvobodí mnohé od trestu, ale od strachu nikoho. – Seneca
• Když osud někoho chce zničit, udělá z něho hlupáka. – Publilius Syrus
• Osud člověka je utvářen jeho povahou. – Nepos
• Vítězem nad osudem je moudrost. – Juvenalis
• Cokoli ti dá osud, to snášej, a zvítězíš nad ním. – Vergilius

O čase

• Čas zahladí bolest. – Seneca
• Jde-li o lidské věci, nic tu netrvá věčně. – Plautus
• Každý den má svoje dary. – Martialis
• Neexistuje nic, čeho by v průběhu času nemohlo být dosaženo. – Cicero
• Snažme se užívat času. Vždyť čas tak překotně míjí. – Ovidius

O smrti

• Smrt všechno srovná. – Claudianus
• Co je smrt? Konec nebo přechod? – Seneca
• Sebe samy, i to, co máme, jsme dlužni smrti. – Horatius
• Mysli, že den, který žiješ, je poslední, který ti vzešel: potom si budeš vážit těch chvil, jichžs nedoufal užít.
• Člověk umírá tolikrát, kolikrát ztrácí svoje nejbližší. – Publilius Syrus