Že britská filmová a seriálová tvorba vyniká mezi ostatními, o tom není sporu. Správná dávka britského humoru i dramatu nejen s příchodem streamovacích technologií ukázala, co všechno dovede a kam se vlastně hrabe Hollywood. Byla by škoda nezmínit takřka dokonale zpracované The Crown (Koruna) nebo Panství Downton. Ve svých seriálových doporučeních se však zaměřuji především na taková díla, která přinášejí hlavně neotřepané myšlenky, nové pohledy na svět a zůstanou dlouho v hlavě i po jednom zhlédnutí. Takovým příkladem za všechny je pro mě seriálová antologie Black Mirror (Černé zrcadlo).
Black Mirror (ČSFD: 88 %)
Hovoříme-li o antologii, máme na mysli celkem neběžný koncept televizních povídek, kdy každý díl pojednává o něčem jiném, zůstává však určité téma, které se nese všemi díly. V Black Mirror jde o vliv technologií na naši společnost. Technologie je výborným sluhou, ale zlým pánem, a právě o tom nás Black Mirror několikrát přesvědčí.
Je v celku jedno, zda se jedná o naprostou ztrátu soukromí, sociální sítě, všelijaké roboty, alternativní reality, aplikace, reality-show, vojenské vychytávky, manipulace mysli nebo systém hodnocení občanů. Černé zrcadlo se dotýká soukromé i veřejné sféry, prolíná žánry i témata, a proto ho nelze zcela zařadit do jedné škatulky, která by ho definovala. A možná že právě to je na tomhle seriálu tak zajímavé. Přináší řadu otázek:
- Kdyby vás nějaký přístroj dokázal přenést do vysněného světa, je dobře, že se tím vlastně snažíme utéct před bolestnou realitou?
- Je komfort spojený s technologiemi skutečně to, co potřebujeme?
- Byli byste rádi, kdyby se celý váš život nahrával a vy si mohli přehrát staré vzpomínky?
- Je naše virtuální prezentace odrazem toho, kdo skutečně jsme, je naší expanzí, nebo zcela odděleným světem, kde si na něco hrajeme?
- Jak moc náš život může poškodit kyberzločin?
- Jak lehce dokážou média manipulovat s realitou, politikou či psychikou jednotlivce?
- Co kdyby se vaše práva odvíjela podle toho, jaké je vaše průměrné hodnocení od ostatních?
Překvapivé pointy si hrají se světem budoucnosti – více či méně vzdálené – a při sledování si možná kolikrát řeknete, že tohle ani není sci-fi, že to už se zkrátka děje. Seriál se totiž zaměřuje na lidské touhy, které člověk nedokáže naplnit, a proto využije technologii. Vzniká pak závislost na něčem, co se na první pohled může zdát jako skvělá vychytávka, ale v nesprávných rukou a v nesprávném rozpoložení mysli dokáže pořádně ničit životy.
Ve světě, kde se lidé dívají více do mobilních displejů, než aby vzájemně komunikovali; kde toho více prozradíme cizím lidem na sociálních sítích než svým nejbližším a kde populističtí politici využívají masové komunikace k ovlivňování veřejného mínění se vytrácí autentičnost, skutečné hodnoty, a míří se do dokonalé dystopie lidské prázdnoty.
Některé epizody sice nesou dost pesimistické poselství, až vás z nich zamrazí, ale vesměs fungují jako celkem výstižné predikce a varování stejně tak, jako když Orwell psal svou slavnou knihu 1984. Odstrašující příklad hořkosladké budoucnosti zabalený v úžasných scénářích a se skvělými hereckými výkony, to si nenechte ujít.
Nevíte, na co se podívat a chtěli byste tipy na něco, co má hloubku? Nakoukněte také do rubriky Filmy a seriály, kde je spousta doporučení.
