O festivalech sexuálních menšin aneb proč má Pride smysl

Festivaly typu Prague Pride u některých lidí vyvolávají kontroverze, ať už jsou to lidi heterosexuální nebo i ti, kdo patří přímo do skupiny LGBT+. Dnešním článkem bych chtěl trochu polemizovat a reagovat na ty, kteří se domnívají, že jde pouze o karneval ulítlých kostýmků, který vlastně dělá minoritní sexuální části populace jenom ostudu. To se může zdát pochopitelné pro ty, kteří znají zkratkovitý mediální obraz celé akce a nerozumí příliš celému jejímu smyslu – a ten se netýká jen otázky práv a zodpovědnosti LGBT+, ale právě i všech těchto kostýmů. Můžu se oblékat jako kluk, můžu se oblékat jako holka, můžu se oblékat jako jednorožec.

Jde o festival hodnot

Ať už jste příznivci podobných akcí nebo ne, díky vlastní zkušenosti bych Pride festival všem doporučil. Ocitnete se totiž v davu lidí, kteří neprotestují proti něčemu, ale naopak pochodují za hodnoty, jež přináší úžasné pocity nám všem – láska, respekt, svoboda a spravedlnost. 

 

Festivaly sexuálních menšin jsou o tom, že láska je jenom jedna a nikdo další ji nakazovat nemůže. O tom, že každý člověk je individuální bytost a osobnost, která si zasluhuje respekt především tím, jaká je, a nikoliv tím, jakou má sexuální orientaci. O svobodě dát si na hlavu třpytky, protože chci, a nikdo se na mě nebude dívat skrze prsty, protože se mu to z nějakého přesvědčení nelíbí a cítí se oprávněn domnívat se, že by se to nemělo líbit i dalším. A hodnota spravedlnosti zase vychází z toho, jak tu hodně rádi bojujeme proti dvojí kvalitě potravin, ovšem někdo stále přehlíží dvojí kvalitu manželství a legislativy, která dělí lidi na kategorie podle toho, kdo koho miluje.

"Sebepoznání vede k zjištění, že nejsme o nic lepší než druzí." – Patricie Holečková

 

Proto bych byl rád, kdyby se o tomhle festivalu přestalo mluvit ve smyslu, že jde jen o malou komunitu lidí, která se chce zviditelnit a dokola to všem vnucuje. Jednak se nejedná o malou skupinu (navíc je rozložena po celém světě), jednak jde o festival, který se koná, pokud vím, pouze jednou za rok. Že se o něčem mluví nebo že se něco děje, zkrátka není vnucování. Argumenty typu "ať si dělají, co chtějí, ale ať mi to necpou" jsou jen výsledkem ignorance, dalo by se tak reagovat na jakoukoli zprávu. 

 

 

Cílem těchto festivalů ani nebývá snažit se někomu namluvit, že gayové, lesby a další sexuální menšiny jsou normální (z logiky věci se nejedná o většinu), jde spíš o to, že všichni bychom měli mít možnost být tím, kým být chceme, aniž bychom byli nuceni se izolovat, stydět se nebo být právně degradováni, i když jde o soukromou záležitost. Proč by měla společnost dělit lidi na základě toho, s kým spí nebo jak se cítí dobře ve svém těle?

Další důvody, proč konat pochody Pride

Budu hovořit o důvodech, o kterých se zmiňuje Amnesty International a jež souvisí také s tím, proč festivaly sexuálních menšin vůbec vznikly.

 

• Někteří lidé jsou stále terčem útoků kvůli své sexuální orientaci – Ať mi nikdo neříká, že ve 21. století už nikdo gaye a lesby neutlačuje a že tedy nemá smysl Pride pořádat. A to ještě nezmiňuji například transgender osoby, jejichž téma je stále zahaleno dýmem dezinformací a neznalostí. Hrozby, násilí nebo obtěžování jsou ve spoustě zemích na denním pořádku a tamější obyvatelé musejí ze strachu svoji sexualitu potlačovat. A věřte nebo ne, i u nás se stále najdou homofobové, kteří by sexuální menšinu nejraději trestali (vím to, protože někteří jsou i členové mé rodiny). Pokřikování na ulici, nadávky, střílení v gay barech, sebevraždy, čtení komentářů o vyhlazování – i o tom se denně dozvídám.
  
• Pochod poukazuje na homofobní a transfobní legislativu – Nespravedlivá vůči sexuálním menšinám je i naše legislativa. Řadíme se k tzv. západní civilizaci, ovšem ve sněmovně se opakovaně projednává zákon o manželství pro všechny a nesmyslné protiargumenty jsou stále jako ze středověku. Existují závažné rozdíly mezi registrovaným partnerstvím a manželstvím, přesto někteří stále tvrdí, že by se sexuální menšiny o nic víc už snažit neměly. A proč? Protože by náhodou byly na stejné úrovni? Omezovaly by tím někoho? Když si váš soused někoho vezme, skutečně to nenaruší vaše vlastní "tradiční manželství", a pokud ano, asi je s ním něco špatně. Aneb gayové a lesby nemohou za osobní problémy a předsudky homofobů.
  
• Lidská práva nejsou samozřejmostí – Někdy se stačí jenom podívat do historie. U nás funguje demokracie, ale v některých zemích je i prosté sdružování nebo vyjadřování názorů stále sankcionováno. Přitom se jedná o základní ústavní pořádek, který se ovšem i v České republice snaží některá uskupení narušovat. Například v Černé Hoře Pride zakázali pod výmluvou bezpečnostní hrozby, to samé v Instanbulu, aneb "ustupujme extremismu".
• Některým lidem pomáhají tyto festivaly k otevřenosti a odvaze – Coming out rozhodně není lehká životní událost. Kdo si jím neprochází, těžko může posoudit, jak moc může něco jako (i byť nepřímé) odsouzení, zostuzování a nadávky otřást s celým vaším životem. Tyto pochody vyjadřují podporu a pomáhají k odvaze nejen mladých lidí k tomu, aby mohli žít šťastné a upřímné životy. To, že se sexuální menšiny nemusí schovávat a jsou vidět, má dopad i na informovanost obyvatelstva o téhle problematice.

 

 

Moje zkušenost s Prague Pride

Připadal jsem si jako v jiném světě. Ve světě, ve kterém bych jednou chtěl žít, protože to byl svět, kde lidé místo nenávisti rozdávali objetí, úsměvy, pohlazení, kde se všichni bavili a společně pochodovali za něco, co může ostatním jen pomoci a co už je naštěstí v západních společnostech čím dál větší samozřejmostí. Byl to svět svobody projevu, kde lidé tancovali v dešti, zpívali a drželi se za ruce. V jeden okamžik jsem si položil otázku: "Jak tohle může někomu vadit?"

 

A ti, co odsuzují exhibicionismus a mají stále obavy, že pár lidí ve spodkách nebo bizarních kostýmech ohrozí celkový obraz sexuálních menšin, mají zkrátka jen zkrácený rozhled o tom, co to vlastně znamená být individuální osobností. 

 

Mezi LGBT+ komunitou se najdou blázniví i konzervativní lidé, barevní i šedé myši, hodní i zlí, introvertní i extrovertní stejně jako v celé naší populaci. 

 

Proč by tohle téma mělo zajímat i heterosexuální populaci? Protože i když už jste vystudovali, měli byste se zajímat o vzdělávací systém. I když máte svá práva, možná by vás mohlo zajímat, zdali tato práva budou mít i vaše děti. I když žijete v komfortu, nemusíme být slepí vůči nepravostem, které se dějí daleko od vás. Mají-li teď sexuální menšiny více práv než kdy jindy, je to díky odvážným lidem, kteří s prvními pochody začali, jimž je také třeba vzdávat hold. A v neposlední řadě je to symbolika a postoj k výše zmíněným hodnotám. 

 

 

A že se někomu nelíbí, když se muž převlékne za princeznu nebo je někdo tzv. "vykroucený", budiž, ale my všichni máme právo prezentovat se způsobem, který nás činí šťastné, a za to právo by nikdo odsuzován být neměl. Tohle není o tom vystavit někoho na piedestal, ale postavit ho na stejnou zem. Přestože jsem byl k těmto festivalům dříve skeptický, děkuji své jednorožčí společnici, že mě tam vzala a tohle mi objasnila, protože má pravdu.