Někdy se přistihnu, jak běduji nad tím, co bych mohl mít a nemám, až skoro přehlížím to důležité. Kdybych měl jmenovat všechno, co mám, asi by to nebyl moc dlouhý seznam, naštěstí v životě čísla nejsou zase tolik důležitá.
Mít příliš mnoho možností
To, že máme v dnešní době stále více a více možností, asi málokdo považuje za něco, na co by si mohl kdokoliv stěžovat. Možnosti poznávat nové lidi, cestovat, získávat okamžité informace, učit se těmi nejrůznějšími způsoby, vybírat si oblečení, recyklovat staré mobily, pořizovat si nábytek, navštěvovat nejrůznější podniky nebo využívat širokou škálu služeb – stačí si jen vybrat.
Napadlo vás však někdy, že by tato kvantita možností mohla být někdy na škodu? Představuji si třeba nějakou holku, která miluje nakupování, má omezené množství peněz, všechno v obchodě se jí líbí, ale ona si může vybrat pouze jedinou věc. (Abych nebyl genderově předpojatý, může to být i kluk. Určitě taky hodně kluků rádo nakupuje. V mé ministorce to je ale holka.) Řekněme, že se bude opravdu dlouze rozhodovat, co za úžasný šat si pořídí, až si zkrátka něco vybere, zaplatí a s úsměvem odejde. Jenže před zrcadlem si pořád nebude jistá. Neměla si vybrat raději něco jiného? Nesedělo jí to, co si zkoušela předtím víc? Neměla by to, co má teď, raději vyměnit?
Někdy je potíž v tom, že náš svět je obchod, kde se všechno zdá hezké, ale my vlastně nevíme, co nám udělá největší radost. Někdy si nevážíme toho, co máme, protože víme, že jsme se mohli rozhodnout jinak. Pochybujeme o tom, co jsme udělali, a přemýšlíme nad tím, co by se stalo, kdybychom si vybrali něco jiného. A takhle dokola něco kupujeme a měníme, akorát že naše platidlo nejsou peníze, ale čas, a naše zboží nejsou hadry, ale hodnoty kolem nás.
Možná, že čím méně toho máme, tím více si toho vážíme. Tím pádem, čím menší možnosti výběru máme, tím jsme nakonec spokojenější.
Kvantita jako cesta k opojení
Když vyrážíme na naši první party a opijeme se, je to velké vzrušení. Pociťujeme něco nového a úžasného. Něco, co jsme do té doby neznali. Chodit na party se stane velkou legrací. Opíjíme se, tancujeme, myslíme na naši přítomnost, neřešíme nejrůznější starosti. Baví nás to a pokračujeme dál, dokud se z něčeho, co bylo dříve naprosto nové a vzrušující, nestane jen jeden z nekonečného kvanta klasických večerů. Nemusíte se stát nutně alkoholiky, aby vás party jednoho dne přestaly bavit. Někdy zkrátka přijdeme na to, že sebelepší příliš opakovaná činnost jednoho dne zevšední a že hledáme v životě hodnoty, které nejsou nárazovými body, ale které nám zajistí pocit uspokojení dlouhodobě. Pár dalších příkladů ze života:
- Čím víc známých máme, tím těžší je mít s každým z nich důvěrnější vztah.
- Čím více věcmi jsme obklopeni, tím více se ztrácí výjimečnost každé z nich.
- Čím více sexuálních partnerů máme, tím hůře dokážeme hledat hodnoty vážného vztahu, kde musíme učinit závazek vůči jediné osobě.
- Čím více míst procestujeme, tím se nám budou zdát podobnější.
- Čím více se ponižujeme, tím více akceptujeme ponížení od ostatních.
- Čím víc lajků člověk dostává, tím víc se cítí na nic, když jich dostane málo.
Problém často spočívá jen v tom, že více možností nenabízí jen více možné zábavy, ale také více možných únikových cest. Zaměřit úsilí třeba na jednu osobu, na pár přátel, na pár věcí, kterých si skutečně vážíme často vyžaduje zavázat se jim a takříkajíc vsadit na jednu kartu. Zní to jako zbytečný závazek, o který je navíc třeba pečovat a je třeba jej dále budovat.
Oproti tomu rozmělnit své zájmy vyjadřuje určitou svobodu nakládat se vším bez zbytečné odpovědnosti. A zároveň nedělat nic pořádně, nebudovat vztahy s pevnými základy, nevážit si věcí kolem nás a krás jedinečnosti, když se neženeme za čísly. Svět kvantity je svět všednosti, kde se vše lehce mění a obnosí a kde se krásný kus zahrabe v hromadě dalších hadrů, které nás zahlcují.
Otázka "Kolik?"
Kolik máte peněz? Kolik máte přátel? Kolik zemí jste procestovali? Kolik let jste studovali? Kolik položek máte v životopise? Kolik máte lajků? Kolik lidí vám popřálo k narozeninám? Kolik máte jedniček? Kolik let trvá váš vztah? Kolik projektů jste úspěšně realizovali?
V jednom bodě svého života jsem začal přemýšlet o tom, zda je skutečně méně někdy více nebo že štěstí si člověk za peníze nekoupí. Kupodivu jsem došel k závěru, že tyhle fráze jsou úplně zbytečné. My skutečně máme obrovské kvantum možností, ale vtip je v tom vybrat si jen pár důležitých snů, pár důležitých lidí, pár důležitých věcí a pár důležitých hodnot, na něž se zaměřit. Právě to, čemu dáváme v životě přednost, je to, co nás definuje. Není to v tom, co jsme dokázali, ale jak jsme se rozhodovali. To však často zjišťujeme až zpětně, když neměříme čísla, ale způsob, jak, s kým a kde jsme trávili náš čas.
"A pro ten čas, který jsi své růži věnoval, je ta tvá růže tak důležitá." "A pro ten čas, který jsem své růži věnoval...," řekl malý princ, aby si to zapamatoval.
- Můžeme vyzkoušet milion odvětví, ale skutečně dobří se staneme jen v tom, které upřednostníme nejvíce – tak funguje kvalita našich zájmů.
- Můžeme mít kolem sebe milion lidí, ale ti nejdůležitější jsou ti, za kterými můžeme přijít kdykoli – tak funguje kvalita našich vztahů, ať už přátelských, rodinných či mileneckých.
- Můžeme mít kolem sebe milion věcí, ale ty nejdůležitější jsou ty, které nám připomínají naše hodnoty a hodnoty lidí, které máme rádi – tak funguje kvalita našeho prostředí.
- Můžeme vlastnit milion peněz na účtě, ale to nejdůležitější je, co dokážeme nabídnout my sami – tak funguje kvalita našeho bohatství.
- Může nás odsoudit milion lidí, ale nejdůležitější je, jak se soudíme my sami a lidé, na kterých nám skutečně záleží – tak funguje kvalita naší sebehodnoty.
- Můžeme procestovat milion míst, ale nejdůležitější je místo, kde se cítíme doma – tak funguje kvalita našeho zázemí.
