Copyright: Psaní knihy a autorská práva

Spisovatelé, umělci a další tvůrci někdy tápou v oblasti autorských práv, ve skutečnosti jde ale celkem o jednoduchou záležitost. Vlastně si dodnes pamatuji, že jsem měl sám obavy ohledně autorství – co když někdo moje dílo ukradne? Co když ho někdo obšlehne? Co když někdo čmajzne moje "geniální" spisovatelské nápady?! Pokud jako začínající autor vyžadujete zpětnou vazbu – a že byste ji vyžadovat měli – jsou tohle otázky, které vám dělají vrásky zbytečně.

Jak je to s publikováním díla online

Očekávat, že se vaše dílo bude prodávat, aniž byste ho dříve nějak propagovali nebo ho nabídli někomu ke čtení, je zcela jistě mimo mísu. Jako začínající autor je třeba se prosadit v tomto malém rybníčku, a čím jiným se prezentovat, než tím, v čem se chcete prosadit?

Publikování svých textů online považuji za logický a nejlepší způsob, jak získat nové čtenáře, jak je seznámit se svou tvorbou a jak rozšiřovat svou čtenářskou základnu. Zásadní je samozřejmě snažit se psát pokud možno kvalitně a tak, aby to čtenáře zaujalo, aby si z vašeho psaní něco odnesli a neodcházeli znudění.

Přestože vaše texty nemusí být zpočátku nejlepší na světě, můžete získat zpětnou vazbu, neustále se zlepšovat a pomalinku si budovat nějakou značku. Říkám pomalinku, ale budování značky probíhá možná spíše pomalilililinku s dalšími "-li-" uprostřed tohoto slova. Přesto je podle mě dnes třeba publikovat online, chceme-li jednoho dne vylézt ze stínů, do nichž nikdo nevidí.

Nyní se dostáváme k jádru tohoto článku. Jestliže umístíme svůj text volně na internet, jak je to s našimi autorskými právy? Jak chránit naše dílo předtím, aby se dál šířilo, nebo aby ho někdo kopíroval? Odpověď může znít úsměvně, ale na začátku je spíše obrovská výsada, pokud vaše dílo někdo opravdu čte a ještě větší výsada, pokud jej někam dál šíří. 

Od začátku: Co je autorské právo

Jde o právo, jež se zabývá vztahem autorů (tvůrců) a uživatelů jejich děl. Tvůrcem nemusí být pouze spisovatel, ale i hudebník, skladatel, filmař, malíř, programátor a zkrátka každý, jež vytvoří dílo určené k užívání, poslechu, spatření, čtení apod. Autorské právo je tu od toho, aby chránilo vaši tvorbu. Základním východiskem je to, že když něco vytvoříte, jste ze zákona autorem a nikdo jiný se za něj nemůže vydávat či nějak nakládat s vaším dílem bez vašeho povolení.

© je všeobecně známá značka pro tzv. copyright, tedy autorské právo, v České republice najdeme autorské právo pod zákonem č. 40/1964 a je doplněn zákonem 121/2000

Do práva o užití díla se počítá s rozmnoženinami díla, s pronájmem, s půjčováním, vystavováním nebo sdělováním ho veřejnosti. Kromě těchto práv jsou tu ještě práva majetková, kam se řadí například právo na odměnu či rozmnožování díla pro osobní potřebu.

O různých výjimkách nebo v jakém rozsahu může někdo jiný nakládat s vaším dílem se pak dočtete v licenční smlouvě – tedy hlavně v případě spisovatelů. Licenční smlouva je vlastně to, na co se každý spisovatel velice těší, protože se jaksi stává spisovatelem "oficiálně". Tato smlouva kromě různých ujednání mimo jiné často obsahuje právě různé výjimky, třeba že nakladatel může vaše dílo využívat k propagaci, spojovat jej (třeba s předmluvou, ilustracemi, jinou autorskou obálkou), překládat jej nebo třeba nabízet recenzní výtisky. To, že jste autorem vy, se ale nikdy nezmění – takové právo žádná další smlouva nedevalvuje

Pokud jste něco vytvořili, je to zkrátka vaše. Pokud tedy neprodáte veškerá práva k užití nebo nezemřete a neuplyne 70 let. 

Jak získat autorské právo, jak ho ošetřovat a jak ho chránit

Autorské právo získáváte již dle Bernské úmluvy automaticky, ošetřovat ho nijak nemusíte a o ochranu se nijak zvlášť starat také nemusíte. Pravdou je, že pokud někdo vaše dílo bude chtít nelegálně šířit, jen těžko tomu skutečně zabráníte. Tím, že se budete bát představovat své dílo veřejnosti, aby jej nikdo neukradl, nic nezměníte, jen se oberete o další možné čtenáře, které by váš text mohl zaujmout.

Na začátku jsem své knihy publikoval kompletně celé zdarma. Jako autor mám vždy právo toto dílo smazat z jakéhokoliv jiného serveru, kde je nabízeno nelegálně nebo bez mého svolení. Není třeba se obávat, že se někdo jiný bude vydávat za autora, je to totiž snadno prokazatelné.

Většina autorů píše třeba do Wordu, který ukládá metadata o čase vzniku, průběhu i autorství. Často mají také autoři několik verzí svého rukopisu v originálních souborech. Webové servery taky vědí, kdo publikoval dílo jako první. Zkrátka je velmi snadné dokázat, že autorem díla jste vy.

Časem, když získáte nějakou čtenářskou základnu a nakladatelskou smlouvu, je asi lepší, pokud nabídnete na webu pouze ukázku. Nikoli proto, že byste třeba nutně chtěli své dílo ochraňovat před zloději, ale je to fér k nakladateli. Přeci jen mnohé čtenáře, zvláště e-booků, může demotivovat zakoupení vaší knihy v tištěné podobě, vědí-li, že je kniha jednoduše a zdarma dostupná z autorských stránek. Utěšující je, že kdo si vaši knihu koupit chce, ten si ji koupí. A samozřejmě – kdo si ji koupit nechce, často si ji dokáže obstarat různými jinými způsoby. Nemusí to být stažení z Uložta, stačí zajít do knihovny nebo si knihu půjčit od někoho jiného.

Jiné je to samozřejmě v případě, kdy se vás někdo snaží napodobovat a vykrade vaše myšlenky nebo nápady. Znovu, tohle se může stát, i pokud bude vaše dílo někde na pultech knihkupce. Nezbývá než si říct, že nápodoba je nejlepší forma obdivu a že kopie nikdy nepřekoná originál. Pokud však dílo někoho jiného prokazatelně obsahuje prvky vašeho vlastního duševního vlastnictví, lze proti tomu bojovat, ovšem rozepře o autorských právech se u nás vlečou velmi dlouhý čas a výsledkem nebývá nějaká velká kompenzace. A ztratíte při tom nejspíš nervy.

Vrátím-li se na začátek, autorem jste vždycky jen vy, můžete někomu dát maximálně právo užívací, a to je tak vše. Útěchou může být, že u nás asi nikdy nenastalo, aby někdo zcizil kompletně dílo někoho jiného, vydával ho za vlastní a profitoval na něm. Asi je to moc riskantní a vlastně se naskýtá otázka – proč to dělat?

Použití jiného díla ve vlastním díle

Trochu už jsem tu naťuknul případy ilustrací nebo spojování vašeho díla s jiným dílem, tedy použití výtvoru někoho jiného ve vašem vlastním díle. V tomto případě se tedy ocitáte na druhé straně břehu, tedy vy potřebujete svolení autora dané ilustrace, fotografie, úryvku či něčeho podobného. Nestačí třeba jen uvést zdroj jako v citaci nějaké odborné práce, zvláště stane-li se toto spojené dílo komerčním. A je třeba to mít zaopatřené písemně, jinak by mohly vzniknout veliké nepříjemnosti. I v případě, že je váš ilustrátor třeba kamarád, který dílo daruje ze své dobroty. Jistota je jistota.

Někdo si myslí, že různé ilustrace, fotografie a obrázky lze ošidit z fotobank, které nabízejí volně šířitelný obsah. I tady pozor! Jejich licence se může časem změnit. Ze svého blogu nebo webu můžete pak obrázek jednoduše odebrat, z vydané tištěné knihy ho ale nevystříháte a bez písemného souhlasu autora může být malér.

Malé shrnutí na konec: Jste-li autor, autorských práv se nezbavíte, i kdybyste chtěli. Chce-li někdo užívat vaše dílo, potřebuje váš souhlas. Chcete-li vy užívat dílo někoho dalšího, potřebujete jeho souhlas. Není to vesměs vůbec složité.

Zajímáte se o tvůrčí psaní? Přečtěte si také zdarma můj e-book Psaní o tvůrčím psaní, který je složený z článků z mého blogu.