Poslední dobou jsem přemýšlel, jak moc nás ovlivňuje hudba. Je naší společnicí odpradávna, dokáže navodit radost i smutek, dokáže nás roztančit nebo rozezpívat a dokáže vyjádřit nitro naší duše tak, jak bychom to nedokázali popsat slovy. Když jsem seděl v hledišti na Evanescence a frontmanka kapely Amy Lee zazpívala své krásné vokály za doprovodu smyčcového orchestru, naskákala mi husí kůže. Miluju pocity husí kůže, obvykle se objevují jen ve výjimečných případech, když se vám něco nesmírně líbí, a tyhle pocity bývají ty nejvíce inspirativní.
Vnímání hudby a navozování inspirace
Nemám moc rád, když se kritizuje něčí hudební vkus. Je to nejen nezdvořilé, protože každý má zkrátka rád něco jiného, ale také krátkozraké – máme rádi hudbu většinou proto, že v nás vyvolává nějaké pocity, proto není třeba kritizovat někoho za to, že v něm podobné pocity vyvolává nějaká jiná hudba, kterou my poslouchat nemusíme. Hudba dokáže roztančit naše molekuly, neovlivníme jak.
Otázka hudebního vnímání je vlastně obecně platná také pro filmy a knihy – kdyby měli všichni rádi to stejné, myslím, že by si mé knihy nejspíš nikdo nepřečetl.
Hudbu lze vnímat různě, a podle toho, jak moc na nás působí, nás i ovládá. Píseň, která se pojí s někým důležitým nebo s naší minulostí, nás může nostalgicky vrátit do starých časů. Do textů písní promítáme své životy, vzpomínky a pocity, oni se v nich usadí, a když daný song uslyšíme, dostanou se opět na povrch. Hudba je spolehlivě ukládá sama do sebe. Kdybych nepracoval se slovy, chtěl bych umět pracovat s hudbou – dokáže lidem předávat poselství, představivost, příběhy a inspiraci.
Jak načerpat inspiraci z hudby
Pokaždé, když píšu, ať už tady na blogu nebo knihu ve Wordu, poslouchám u toho hudbu. A vyberu si vždycky takový playlist, který by měl odrážet pocity dané scény. Jednoduše by se dalo říct, že vykrádám nitro písní a transformuji je do svých řádků. Stačí si položit pár jednoduchých otázek:
- Jak na vás píseň působí?
- Cítíte v ní nějakou hloubku?
- O čem vás nutí přemýšlet její text?
- Kdybyste měli složit soundtrack, v jakém příběhu by daná hudba hrála?
Pokud hledáte inspiraci pro psaní jako já, někdy ji stačí vytáhnout z textu písní. Je jedno, o čem daná píseň přesně je, obvykle jsou písně stejně lyrické. Důležité je sebrat z ní ty části, které vás zaujmou, a složit z nich svůj vlastní příběh. Působí na vás píseň smutně? Zkuste ve své představivosti zapřemýšlet nad tím, co by museli vaše postavy prožívat, aby je tahle píseň přesně vystihovala.
Jak může hudba ovlivnit váš život
Chcete, aby vás hudba inspirovala v životě? Zamyslete se nad vaším současným stavem. Obvykle si pouštíme takovou hudbu, která je mu blízká, i když to není vždy to nejlepší. Často se totiž stává, že když je nám smutno, prohlubujeme své trápení tím, že se zaposloucháme do něčeho podobně smutného, což nás smutek může nakonec ještě prohloubit. Vraťme se ale k otázkám, které navozují inspiraci:
- Jaká píseň by momentálně vystihovala vaši náladu?
- Jaká je vaše nejoblíbenější píseň, a jste rádi, o čem ta píseň je?
- Jste spokojení s "písní vašeho života"?
- Pokud tomu tak není; jaká píseň by vás vystihovala, abyste byli šťastní?
- Co vám brání prožívat onu radostnou píseň?
Možná tušíte, že všechno v našem životě může být symbolické. Že věci, které jsou pro nás oblíbené, ve skutečnosti něco vypovídají o nás samých. Vlastně to vychází z klasické psychoanalýzy. Zamýšlíme se nad věcmi a hledáme jejich skrytý význam. Hudba nám k tomu může krásně posloužit, neboť podle našeho vkusu a toho, co často posloucháme, můžeme zase trochu lépe poznat sami sebe.
Krásně napsané. :) Dost často mám různé oblíbené písničky, které poslouchám, někdy zrovna podle nálady. Akorát, když jsem smutná, volím přesně opak smutných písní, nějaké živé, nějaké které mi navodí dobrou atmosféru, nebo takové ty, u kterých můžu vše ze sebe dostat. :)
OdpovědětVymazatCo se týká čtení, neposlouchám u toho nic, čte se mi lépe bez hudby. A při psaní si někdy nepustím nic a píšu jen v tichu a někdy si pustím instrumentální hudbu. Jakmile poslouchám hudbu s textem, odvádí to pozornost od psaní. Ta instrumentální mi navozuje takovou příjemnou, uklidňující atmosféru a já se dokáži do příběhu ponořit. :)
Rád slyším, že se díky hudbě dokáže člověk takhle povzbudit. Já jsem bohužel ten typ, že své pocity skrz písně prohlubuji i v té smutné náladě, ale on si to člověk poslechne, a pak ho to zase po chvíli přejde, třeba když naskočí jiný song. :-)
VymazatJinak často slýchávám, že se k psaní pouští instrumentální hudba, to podle mě dává smysl, je pravda že text může být někdy na druhou stranu rušivý. Dřív jsem takhle poslouchal keltské playlisty, dneska když chytím spisovatelský zápal, už dokážu poslouchat všecko, pokud to není nějaká velká divočina :D