Článek o tvorbě literárních postav jsem už psal, ale právě proto, že jsou to zejména postavy, které bývají pro čtenáře nejzásadnějším elementem knihy, jsem se rozhodl ještě sepsat několik shrnujících bodů, které by měly románové postavy splňovat, aby byly uvěřitelné a funkční. A nejlépe, aby si je čtenář mohl oblíbit nebo si k nim vytvořit nějaký emocionální vztah. Body, o kterých budu psát, nejsou jen z mé hlavy, můžete se o nich dočíst všude možně na internetu nebo v příručkách tvůrčího psaní. Myslím si, že takhle v bodech to ale může být pro všechny přehlednější.
1) Postava by měla mít cíl
Příběh, ve kterém postava nemá žádný cíl a jen tak se plahočí v ději, je se tak nějak stává příběhem bez pointy. Ať už takové lidi potkáváme ve skutečném světě na každém kroku nebo ne, v románovém příběhu by měla mít každá postava své místo, a tím pádem příběh někam posouvat. Ke svému cíli. Cíle mohou být jednoduché (najít pravou lásku, splnit zkoušku, vyhrát zápas) i složitější (porazit největšího černokněžníka, stát se prezidentem, vycestovat do vesmíru). Vaše fantazie určí, jak moc velkou motivaci je schopná postava pojmout.
Cíle jsou základním motivačním faktorem každé postavy.
Ani nezáleží tolik na tom, zda postavy ke svému cíli dojdou. Důležité však je, že někam směřují a chtějí něčeho dosáhnout. Jaké jim do toho vložíte překážky nebo zda se jim to nakonec povede, to už závisí na vaší vlastní výstavbě příběhu. Postava samozřejmě také nemusí mít pouze jeden cíl; ba naopak! Čím více cílů má, tím více zápletek a dobrodružství může prožít.
2) Postava by měla zažívat nějaký vnější konflikt
Konflikty jsou pilířem každého dobrého příběhu. Aby postava ožila, měla by reagovat na nějaký externí konflikt. Ten se zároveň může stát jejím cílem – řekněme, že mimozemšťané útočí na naši planetu, tudíž se cílem postavy stane planetu zachránit. Vnější konflikt může také snadno zasahovat do cíle, například když se rytíř snaží usilovat o krásnou dívku, ale záhy se najde nějaký konkurent, který ji chce také. Dalším způsobem, jak může externí konflikt zasáhnout postavu, je, že její cíl zcela změní – hrdina chce dokončit vysokou školu, ale najednou je poslán do války a jeho cílem je hlavně přežít nebo porazit protivníky.
Stejně jako cíl postavy souvisí s budováním děje, tak stejně je na tom právě i vnější konflikt. Ten je sice přímo součástí výstavby příběhu, ale pokud by se nedotýkal žádné postavy, byl by tam jen tak halabala. Lze říci, že vnější konflikty jsou ony překážky, o kterých jsem mluvil v předchozím bodě, protože ztěžují hrdinům podmínky k tomu, aby dosáhly svých cílů.
3) Postava by měla mít také vnitřní konflikt
Tady se dostáváme možná k tomu nejzásadnějšímu bodu, a tou je vlastně kompletní psychologie postavy. Vnitřní konflikt se buduje tím, jak se hrdina rozhoduje. Podle toho se poznají jeho kladné či záporné vlastnosti. Dobře se to například buduje v určitém morálním dilematu – koho ze dvou lidí hrdina zachrání, vyzradí hrdina něčí tajemství nebo vybere si vztah, či kariéru? Vnitřní konflikt často bývá zajímavý právě ve chvíli, kdy se postava zamýšlí mezi špatnou variantou a ještě horší variantou.
Navíc, stejně tak jako protagonisté vašeho příběhu bojují s vnějšími konflikty, mohou je (a nejspíš by také měly) provázet také vnitřní boje. To jsou všechny ty emocionální složky příběhu, které nám napovídají, jakým způsobem se postava vyrovnává s tím, co se děje okolo ní. Zvládá to s přehledem nebo se psychicky sesypává jako domeček z karet?
4) Postava by měla mít nějakou dovednost nebo silné stránky
Pokud chtějí postavy dosáhnout svých cílů, obvykle musí čelit nástrahám, v nichž se uplatní jejich kladné vlastnosti. Dosáhnou svého cíle pomocí inteligence, krásy nebo vtipu? To už je vlastně jedno, záleží ovšem na tom, že v určitém momentu vytasí nějakou vlastnost, která jim trochu pomůže proplout příběhem trochu lépe, a tím ho posunou dál.
Myslím, že nešvarem se v tomto případě může stát, když má charakter až příliš kladných vlastností nebo se z něj stává superhrdina. Jeho dovednosti a silné stránky jsou o to uvěřitelnější, když se čtenář dozví, jak k těmto vlastnostem přišel. Proč zrovna tohle dokáže, kde se to naučil, jak se to naučil... a pokud už je hrdina popisován jako silák, nejspíš by měl tuto vlastnost také ukázat přímo v ději.
5) Postava by měla mít slabiny
Aby náhodou nedošlo k tomu, že jsou prostě ploché svou dokonalostí nebo neurčitostí. Charakter postavy by v takovém případě zřejmě nebyl moc uvěřitelný, neboť všichni lidé mají své slabiny. Slabiny jsou vlastně další překážkou, která určuje, že se postavy k cíli nedostanou jen tak. V tom nejlepším případě se pak mohou stát důvodem, proč by měl čtenář dané postavě fandit – chce, aby postava své slabiny překonala nebo se s nimi naučila pracovat.
Zajímáte se o tvůrčí psaní? Přečtěte si také zdarma můj e-book Psaní o tvůrčím psaní, který je složený z článků z mého blogu.
