Ve svých článcích se vždy snažím inspirovat nebo vést k tomu, že máme život ve vlastních rukou. Je sice pravda, že máme odpovědnost za to, jaký náš život je, ale existují v něm určité věci nebo události, které nedokážeme ovlivnit, ať se snažíme sebevíc. Jsou to dost často kruté nebo bolestné pravdy, s nimiž se jako lidé musíme nějak vyrovnat, jinak bychom se zbláznili.
1) Všichni umřeme
Na životě je zajímavá jeho konečnost. Jednoho dne zemřeme my a jednoho dne zemřou i všichni lidé, které jsme kdy poznali. Když si to člověk uvědomuje, tak to možná na první poslech zní děsivě až nespravedlivě, ale na světě skutečně není něco méně spravedlivého než právě smrt. Můžeme zemřít ještě dnes, nebo za dalších padesát let. Můžeme si něco plánovat, ale třeba onemocníme nebo nás srazí autobus.
Neovlivníme průběh naší smrti – ledaže bychom se starali o naši životosprávu a doufali, že nám zajistí delší život – ale právě existence smrti dává životu smysl. Když si uvědomíte onu konečnost, vážíte si věcí nebo lidí ve vašem životě mnohem více. Stejně tak nezávisí kvalita života na jeho délce, ale na způsobu, jakým ho žijeme.
2) Nikdy nedosáhneme perfektního štěstí
Můžeme se snažit, jak chceme, ale v životě nikdy nedosáhneme štěstí. Znovu to zní jako pesimistický a bolestný názor, ale podstata štěstí tkví v tom, že se ho nedá dosáhnout. Štěstí je totiž psychická dispozice, kterou si určujeme v tomto okamžiku. Mohou se nám dít zlé věci, ale důležité je, jak na ně reagujeme. Skutečné štěstí neznamená létat bez křídel, ale žít spokojeně navzdory tomu, že se nám to ještě nepodařilo.
Nesnažte se dosahovat něčeho, čeho dosáhnout nelze. Prostě tím už žijte. Radujte se z toho, co máte, z maličkostí, z vnitřního klidu... protože když se budete za něčím hnát a něco neustále dokazovat, tohohle pokoje se nedočkáte. Posedlost hledání štěstí brání jeho nalezení.
3) Čas nezastavíme
Všichni stárneme a opotřebováváme se. Nikdo nedokáže manipulovat s časem, nedokážeme měnit minulost nebo cestovat skrze vesmírné dimenze. Čas je to nejhodnotnější, co máme, protože nám každou sekundou utíká mezi prsty. A je na nás, jak své životní sekundy využijeme.
Proto, pokud někomu něco darujete, nic není hodnotnější než společně strávený čas. Věci a materiální bohatství vám nezajistí krásné vzpomínky, ani na ně nebudete myslet na smrtelné posteli. To, čemu dáváme svůj čas, vypovídá o tom, kým jsme.
4) Nikdy se nezavděčíme všem
Další věc, kterou v životě neovlivníme, je naše sláva a uznání. Ať se snažíme sebevíc, vždy tu budou naši kritici a vždy se najdou tací, kteří nám nebudou přát nebo kterým prostě nesedneme. Nebudou nás mít rádi lidé, které bychom rádi zaujali. Nebudou nás milovat lidé, na které bychom chtěli udělat dojem. Nikdy si nezajistíme přízeň všech.
Jenže ono je to tak dobře. Ten, kdo se utápí v přízni druhých, ztrácí sám sebe. Kdo se snaží zavděčit za každou cenu, musí chtě nechtě jednat proti svému přesvědčení a vůli, a proto tím zradí sám sebe. Můžete zklamat všechny okolo sebe, ale nikdy není tolik zle, dokud nezklamete sami sebe.
5) Naše úspěchy nejsou tolik důležité
Souvisí to s předchozími body, ale je dobré i tuto věc vypíchnout. Ženeme se za vítěznými poháry, až někdy zapomínáme, že jsme na cílové rovince úplně sami. To, co vnímáme jako úspěch, nemusí onen úspěšný člověk vnímat vůbec. Ten, komu něco závidíme, by často zase mohl něco závidět nám, ač to tak na první pohled nevypadá.
Za každým úspěchem se skrývá dlouhá cesta, která je dost často trnitá a plná obětí. Co nestojí za oběť, nestojí ani za úspěch. Jsou to věci pod povrchem. Nezáleží na onom výsledku, ale na cestě, kterou k němu dojdeme. Nezapomínejte, že nevidíte cestu druhých lidí, nemáte jejich nohy a jejich emoce, proto nemá smysl se s nimi jakkoli srovnávat. Úspěch je velice relativní záležitost.
6) Katastrofy se budou dít pořád
Přírodní katastrofy, globální problémy nebo jen naše malé soukromé problémy, které pro vesmír neznamenají zhola nic, možná neovlivníme, ale vytváříme si k nim postoj, učíme se z nich, něco nám předkládají. Vyhledáváme problémy, protože potřebujeme, aby nás učily. V našem životě jsou překážky k tomu, aby nás zocelovaly.
Důležité je, abychom se i na ty nejhorší věci dívaly jako na příležitosti, které nás nějak posilnily. Všechno zlé je totiž pro něco dobré – tak se to říká, a je to pravda. Náš život je plný lekcí, které nás posouvají dál, abychom neopakovali ty stejné chyby. Záleží jen na naší snaze, na našem přístupu a na našich myšlenkách.
7) Neovlivníme lásku
Ano, láska, ta mocná čarodějka, je vcelku také neovlivnitelná. Ať už se jedná o pouhou chemickou reakci, nebo hluboký vášnivý cit, který nám je darován z nebes, můžeme ho ovlivnit asi stejně tak, jako když se chceme rozhodnout, zda budeme mít hlad nebo žízeň. To by ovšem neměla být výmluva k tomu, abychom nejednali také podle rozumu.
Kdekdo si plete zamilovanost a lásku. Když zamilovanost odezní, pak je jen na nás, zda budeme naše vztahy budovat dále tak, aby se zamilovanost proměnila v něco mnohem většího a dlouhotrvajícího. Možná neovlivníme, do koho se zamilujeme, ale máme moc budovat vztah tak, abychom v něm mohli žít šťastně.
8) Co nevybudujeme, to se zbortí
Poslední věc, o které bych se dnes chtěl zmínit a kterou v životě neovlivníme, je pomíjivost. Cokoli, co do našeho života rychle vstupuje, zpravidla také náš život rychle opouští. Možná hledáme krátkodobé uspokojení, ale to nám nikdy nezaručí dlouhodobý pocit uspokojení.
Abychom v životě viděli dlouhodobé výsledky, musíme je také dlouhodobě vystavovat. Budovat letité vztahy, pracovní kariéru i zkušenosti. Cokoliv, co vede přes zkratky, v sobě bude mít vždycky onu zkratkovitou podstatu. Jen pevné základy udrží dům v těch nejtěžších časech. Tato poslední věc by se tak dala shrnout jako: neovlivníme příčinu a následek.
Pár myšlenek na závěr
- Některé věci sice neovlivníme, ale to neznamená, že z nich musíme být nešťastní.
- To, co neovlivníme, vybízí ke smíření.
- Věci, které neovlivníme, jsou tu proto, abychom je přijali.
- Pokud se budeme snažit mít neustále nad vším kontrolu, ztratíme nakonec kontrolu sami nad sebou.
Zajímáte se o podobné myšlenky? Rádi přemýšlíte o světě? Přečtěte si také mou knihu Lovec hledá odpovědi.
