Všeho moc škodí nebo zlatá střední cesta – takové rčení slyšíme neustále kolem sebe. Přestože zní nadpis článku poněkud direktivně, nebudu zde nijak moralizovat, abyste začali odříkávat všechno dobré z vašeho života. Spousta dobrých věcí sice škodí, ale život by bez nich nebyl tak zábavný, chutný, kvalitní... doplňte si, co chcete. Dneska přicházím spíš s takovou jednoduchou životní moudrostí, k níž stejně každý dříve či později dospěje.
Nemilujte příliš brzy
Jednoduchá moudrá věta vlastně říká, že existuje rozdíl mezi zamilovaností a láskou a že je potřeba spousta času, než skutečně někoho poznáme natolik, abychom ho mohli milovat. Je tak jednoduché spadnout do otěží lásky s někým, kdo se vám líbí, ale pravda je taková, že to, co obvykle rychle přichází, to také rychle odchází. Ani neexistuje nic jako láska na první pohled, neboť na všem dlouhodobém se musí pracovat. Vše, co nemá vystavené základy, má tendenci se bortit. To neříkám proto, abych někoho strašil, ale proto, že láska je plná přemýšlení.
Nevěřte příliš rychle
Znáte takové ty lidi, kteří jsou k vám extrémně přátelští, aniž by vás vlastně dobře znali? A také vám tihle lidé lezou na nervy? Stejně jako láska, tak i důvěra by se měla předávat s obezřetností. A opatrnost je na místě vždy, když cítíte jakýkoliv náznak podezření, neboť vám chce vaše intuice něco sdělit. Možná by bylo nejjednodušší povědět vám něco jako: věřte jen sami sobě. Ale to by byl člověk až moc osamělý. Věřte lidem, kteří jsou dlouhodobě loajální, a nenechte se zmást instantní rychlokvaškou.
Nekončete příliš brzy
Někdy se zdá, že není žádné východisko, ale je to jen iluze. Život je o zkoušení, o snaze a o vytrvalosti. Nic nepadá do klína bez práce. Snažte se, dokud máte víru. Nevzdávejte se, pokud si nejste jistí, že to není konec. Možná byste totiž mohli skončit těsně před cílem.
Neočekávejte příliš
Někdy od druhých nebo od světa kolem nás očekáváme více, než můžeme dostat. Vysoká očekávání mohou ničit vztahy, naše vlastní sebevědomí i prostou radost ze všedních věcí. To, z čeho jsme obvykle nešťastní, vychází velmi často z toho, že jsme chtěli víc, místo abychom byli vděční za to, co už máme.
Nemluvte příliš
Mluvte, jen pokud máte co říct. Mluvte věcně a jasně. Nezahlcujte druhé informacemi, o které nestojí nebo o které vás nepožádají. Všichni máme své vnitřní světy, naše soukromé rozhovory uvnitř naší hlavy, a někdy by naše soudy, myšlenky, pochybnosti, strachy a další nepokoje měly zůstat jednoduše nevyřčené. Spousta lidí nepřemýšlí nad tím, co říká, a pak lituje svých slov. Nebo ještě hůře – někteří nepřemýšlí nad tím, co říkají, nelitují toho a působí tím akorát bolest okolo sebe. Mluvte s rozmyslem.
Zajímáte se o podobné myšlenky? Rádi přemýšlíte o světě? Přečtěte si také mou knihu Lovec hledá odpovědi.
