Robert Fulghum navštívil nedávno Českou republiku, a dokonce z jejího prostředí napsal i knihu, která se jmenuje Opravář osudů. V této literární rubrice se vám snažím vždy představovat autory, kteří nějakým způsobem dokážou svými knihami měnit pohled na svět. Robert Fulghum se sice nedá jednoznačně zařadit mezi literáty duchovní kategorie, ale jeho sbírky fejetonů a povídek jsou tak milé, že dokážou ze všedních okamžiků vytvořit něco magického.
Co si můžeme zjistit o Robertu Fulghumovi
Tak za prvé, co bývá často oříškem, jeho příjmení se čte Fuldžum. Je to americký spisovatel, který se narodil v roce 1937 v Texasu, působil však také jako pastor, malíř, filozof, učitel nebo dokonce zpěvák, kytarista, závodník na rodeu nebo barman. O profese tedy neměl nouzi. Přestože má několik titulů, mluví o tom, že je samoukem a všechno ho naučila teprve škola života – možná odtud je to spojení, které tolik panuje na internetu od lidí, kteří žádnou školu nemají.
“Nechtěl jsem být spisovatelem. Je to něco, co přišlo po tom, co mi bylo 50 let. A já jsem vždy měl život, jaký jsem chtěl, manželku, jakou jsem chtěl, a v tomto věku jsem měl docela jasno o tom, co je důležité. Úspěch mého psaní přišel, jako když najednou objevíte bohatého strýčka, který vám nechá vlak plný kladiv. Myslím kolik kladiv můžete použít? Je to čokoládový sirup. Je to něco navíc.”
Pravidelně se vrací do České republiky, velmi si ji oblíbil, a je také pravidelným hostem Světa knihy. Už jeho první kniha ho vynesla do výšin s více než 14 miliony prodaných výtisků v 93 zemích. Stalo se tak v roce 1988, kdy rozjel svou spisovatelskou kariéru s útlou knížečkou Všechno, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské školce.
Všechno, co opravdu potřebujete znát o jeho knihách
Většina jeho knih je sbírkou drobných úvah a statí, které vycházejí z prostého života. Už tedy v jeho prvotině můžeme číst o opravování auta, létajících balonech, hře na schovávanou, darování dárků, setkání s tancujícím indiánem apod. Jsou to jednoduché malé příběhy, které ovšem zahřejí u srdce. Možná si je nebudete pamatovat všechny, ale budete si pamatovat pocit, který jste při jejich čtení měli. Na takové to nenáročné čtení nebo čtení před spaním jsou dle mého přímo ideální, zároveň to nejsou příběhy bez myšlenek, ale obsahují jednoduchou moudrost všedních okamžiků.
Zajímavé jsou vlastně už jen názvy jeho knih, které člověka na první pohled něčím zaujmou. Ať už je to jejich délka (Všechno co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské školce) nebo jejich tajemnost (Už hořela, když jsem do ní lehal; Achjo: Některé postřehy z obou stran ledničky).
Autor píše poutavě o zdánlivě banálních věcech života. Celkové vyprávění je skrz naskrz protknuté radostí ze života, kterou na vás Robert Fulghum na pár chvil určitě přenese. V okolí jsem se také setkal s tím, že kdo si od něj jednu knihu přečte, pravděpodobně u jedné nezůstane. Takové knihy, které jsou o ničem a zároveň o všem, mají podle mě smysl! A dívat se na svět někdy s jednoduchostí a nadhledem také neuškodí.
