14 návyků nešťastných lidí

Zatímco štěstí je těžké definovat, neštěstí poznáme snadno. Je to tak trochu nefér, že si vždy více všímáme věcí, které nás dělají nešťastnými, a ty hezké věci pak zmizí v jejich stínech. Dneska jsem se zkoušel zamyslet nad tím, co mě v životě často užírá, a pátral jsem i u ostatních lidí. Někdy se problémy druhých lidí můžou jevit jako naprosté drobnosti, možná jsou ale pouhým odrazem nějakých hlubších neužitečných návyků.

 

Naše návyky s námi hýbou

Na svém blogu se vždy snažím hovořit o životní filozofii, která má smysl podle mých vlastních zkušeností. Smysl pro mě mají především takové myšlenkové návyky, které vám otevírají nové možnosti, dodávají odvahu změnit specifickým způsobem své myšlení nebo vás jednoduše udělají spokojenějšími. Někdo by to samozřejmě mohl shrnout do pytle s názvem "pozitivní myšlení", ale všichni, kdo usilují o to být neustále pozitivní, vědí, že to zkrátka není možné. 

Neštěstí nás někdy dokáže nepříjemně překvapit, ale jen na nás závisí, jak se s ním vypořádáme. Proto bych řekl, že více než pozitivně, je dobré přemýšlet zodpovědně – tedy tak, abychom si zodpovědně přiznali, že se občas cítíme nešťastní, ale že není nemožné tyto pocity podle určitých návyků změnit. Že naše štěstí či neštěstí nakonec leží v našich rukou.

Někdo těmto neužitečným návykům, které nás akorát deptají, říká zlozvyky, i když se nejedná o něco, co vychází z nějakého zla, jako spíše o to, že si neuvědomujeme, jak by nám případná změna mohla prospět. Troufám si tvrdit, že většina našeho neštěstí tedy vychází z nevědomosti, protože často ani nehledáme opravdové příčiny našich problémů, možná je dokonce záměrně přehlížíme, protože nám dělá problém připustit, že v něčem přemýšlíme neprakticky.

 

Návyky, které nás dělají nešťastnými

Sepsal jsem proto návyky, o nichž vím, že mě dělaly nebo občas dělají nešťastným. Důvod, proč jsem se rozhodl je sepsat, pramení z toho, že jakmile si začneme uvědomovat své problémové návyky, dokážeme je pak v praxi mnohem lépe rozeznat a případně se jich rychleji vyvarovat. A v těchto určitě nejsem sám.

1) Neustále se ohlížíme do minulosti – Chronicky nešťastní lidé nežijí v přítomnosti. Co mi vždy dokáže zaručeně zkazit den, je zaměření se na to, co bylo. Především na tragické události, které kvůli tomu prožívám neustále dokola. Celkově, chceme-li stát na místě a litovat se, minulost je častým útočištěm. Co by se stalo, kdyby se něco stalo jinak? Je to vlastně úplně jedno. Minulost je tu proto, aby nám předala své zkušenosti, ne abychom se v ní zasekli.

2) Čekáme na budoucnost – Typickým rysem nešťastných lidí jsou jejich vyhlídky do nejisté budoucnosti. Co se stane, až něco nastane. Pak je tu ještě další věc ohledně budoucnosti, která nám určitě neprospívá – budu šťastný, až se něco stane. To bychom se mohli načekat, že? Nemyslete si, že s těmito sebetrýznivými myšlenkami nemám zkušenosti, ale když mě přepadá budoucnost, pomáhá mi uvědomit si, že veškerá budoucnost vzniká díky dnešku a že ji máme vždy možnost změnit právě teď.

3) Vidíme se jako oběti – Cítíme se jako ublížené a především bezmocné oběti. Nešťastní lidé si dokola přehrávají v mysli, jak je život těžký a hází jim klacky pod nohy. Je to problémový návyk, protože když se cítíme bezmocně, obvykle ani se svým neštěstím nechceme nic dělat. My ale máme kontrolu nad svým životem. Každému se občas stane něco zlého, ale na tomto příkladu je neskutečně znát, jak k problémům přistupují šťastní a nešťastní lidé. Šťastní lidé vidí neštěstí jako přechodnou záležitost, nešťastní se v něm vyžívají, někdy ho dokonce ještě zveličují.

4) Jsme peciválové – Život holt není o tom, aby se proseděl. Tento problém řeším, když nevím, jestli prosedět další hodiny u psaní, které miluju, nebo se jít ven někam bavit. Život je ale skutečně tam venku, ať už jste sebevětší introverti jako já, a proto se musí poznávat. Jsem si jistý, že moje neaktivita a neochota jít si třeba zaběhat mě kolikrát dokázala dostat do vleklé pochmurné nálady. Izolace nikomu nesvědčí, protože se člověk neizoluje jen od okolního světa, ale také sám sebe zazdí hradbami, ve kterých je osamocený.

5) Jsme materialističtí – Jsem přesvědčený o tom, že spousta neštěstí se skrývá v materialismu. Žijeme samozřejmě v materiálním světě, když se ale hmotné věci stanou důvodem našeho počínání, zapomínáme na ty abstraktní věci, které kvůli hmotě přestaneme vidět – láska, přátelství, rodina, zájmy, radost z maličkostí. A věřte, že to je pak to, co člověku schází k opravdovému štěstí.

6) Neochota učit se novým věcem – Za svůj život nabíráme zkušenosti, které jsou tu pro nás, aby nám poradily a nasměrovaly nás. Když se odmítáme učit, dostaneme se opakovaně na stejné křižovatky, kterým jsme už tolikrát čelili. Stereotyp, ustrnutí, nuda... to jsou esence, ve kterých se vyžívají nešťastní lidé. Vlastně to souvisí také s oním peciválstvím a prohlašováním se za oběti, protože jednoduše předáváme odpovědnost nahodilým událostem, život už to nějak zařídí. Možná že to ale spíš musíme zařídit my sami.

7) Sociální porovnávání – U sousedů je tráva vždy zelenější. Anebo tak třeba vypadá jen z dálky. A vlastně, proč se starat o sousedovic trávník, když máme ten svůj? Někdo je krásnější, chytřejší, úspěšnější... ale ten někdo nežije náš život a my nežijeme ten jeho. Klevety, drby, pomluvy a podobné věci vycházejí z porovnávání našich standardů s úplně jinými. Žárlivost nebo závist nikdy nejdou ruku v ruce se štěstím. Nezáviďme, přejme!

8) Nestaráme se o životosprávu – Zdravotní potíže dokážou pořádně potrápit. Dlouhodobá únava, deprese, bolesti zad, nohou... to všechno lze změnit, pokud nebudeme lhostejní ke svému tělu a k signálům, které nám neustále vysílá. Někdy stačí k lepšímu dni změnit jídelníček, jít si zaběhat, udělat pár kliků denně. Nešťastní lidé se zaměřují neustále na své nemoci a bolesti, rádi o nich vypráví ostatním, ale prevence nebo aktivní přístup už tak žhavé téma není.

9) Stěžujeme si a zaměřujeme se jen na negativitu – Stěžování nikdy nikomu nepomohlo. Zvláště když si neustále připomínáme všechno to negativní, co se nám kdy přihodilo. Šťastní lidé holt nejsou pesimisti, zaměřují se na to dobré, což je povětšinou ten nejtěžší návyk k osvojení. Jistě, každý máme čas od času negativní myšlenky nebo emoce, je to naprosto přirozené, ale proč se v nich utápět a neustále na nich lpět?

10) Ignorujeme problémy – Setkal jsem se s lidmi, kteří tak moc prosazují pozitivní myšlenky, že o negativních věcech raději nechtějí mluvit vůbec, jako by neexistovaly. Všechno, co v sobě držíme, se ale stejně jednou musí nějak ventilovat, ne zrovna směrem, kterým bychom chtěli. Něco jiného je mluvit o svých problémech (tak se lidé třeba léčí na terapiích), a něco jiného je brát je jako kotvu a důvod být nešťastný. Všichni máme problémy, proto ale nešťastní být nemusíme. Tím, že je budeme zametat pod koberec, nezmizí. Zmizí pouze v případě, když se k nim postavíme čelem.

11) Nepřekonáme svůj strach – Tento bod je podle mě zásadní! Vím, že nebudu šťastný, když v sobě budu držet strach. Strach dělat to, co skutečně chci. Strach je jako provaz, který vás sváže, protože byste se rádi pohnuli dál, ale nemůžete, protože se bojíte velkého kroku. Nejčastějšími brzdami pak jsou strachy z budoucnosti, z opuštění, ze ztráty něčeho, na čem nám záleží... Strach máme ale od toho, aby nás vyzval a byl překonán. Jiný důvod nemá. Šťastní lidé jsou nakonec ti, kteří mají odvahu.

12) Jsme závislí – Člověk není šťastný, když se necítí svobodně nebo když ho něco ovládá. Možná najde zálibu v rychlém uspokojení, ale v dlouhodobém měřítku je jakákoliv závislost receptem na destrukci štěstí. Ať už to je alkohol, drogy, počítačové hry, sex nebo pocit závislosti na jiné osobě... to všechno nás nakonec sváže, pokud nás to ovládá. Závislost si můžeme vybudovat i na některém z těchto bodů.

13) Jsme obklopení nesprávnými věcmi nebo lidmi – Ve skutečnosti nejsou správní a špatní lidé, ale jsou lidé, kteří nás mohou ovlivňovat, aniž bychom si toho byli my nebo i oni vědomi. Prostředí nás ovlivňuje. Ať už je to jen nepořádek ve vašem pokoji, kam se vracíte po vyčerpávajícím dni (a ten pohled vás vyždíme ještě více), anebo nepořádek ve vztazích okolo vás. Nesourodý kolektiv, energičtí upíři kolem vás nebo prostě lidi, na které se nemůžete spolehnout. Možná si říkáte, že prostředí změnit nemůžete, ale můžete si vybírat své přátele a partnery. Obklopujte se lidmi nebo i předměty (květiny, knihy, obrazy – stačí málo), které milujete a kteří vás podporují. A jsme-li v prostředí, které nás dlouhodobě ničí, je třeba ho opustit a vybudovat si nové.

14) Nedostatek humoru či nadhledu – Šťastní lidé se smějí. Říká se, že smích léčí, a na tom určitě něco bude. Usměvaví nebo vtipní lidé kolem sebe doslova tryskají pozitivní energii, dodávají životu šťávu. Smích skutečně nic nestojí a mračení přivodí akorát vrásky. Někdy jen stačí dívat se na život s nadhledem, pousmát se nad některými problémy, nebrat vše tak vážně a třeba se jen začíst do vtipné knihy nebo zakoukat se na bláznivou komedii, kterou zrovna dávají v televizi.

 

Život je cesta plná změn

Největší změny v našem životě nastávají ve chvíli, kdy změníme své myšlení. Věřím, že tyto nešťastné návyky má občas každý. Problém ale nastává ve chvíli, kdy se stanou chronickými. Zvykneme si na naše neštěstí a žijeme s ním celá léta. A možná se ještě divíme, že se cítíme nešťastně. Východisko je v aktivitě, něco s tím dělat. A když si nevíte rady, tak požádat o pomoc jinde – nemusíte všechno zvládat úplně sami. 

Třeba vás některý z těchto bodů nakopne něco činit, pokud vás něco trápí, ale třeba najdete také nějaký další nešťastný návyk. Poznávejte sami sebe, přemýšlejte, o čem přemýšlíte a jak. Pracujte s návyky, které vás negativně ovlivňují, abyste neupadli do chronického neštěstí. Držím palce všem, kteří jsou odhodlaní být šťastní!

Zajímáte se o podobné myšlenky? Rádi přemýšlíte o světě? Přečtěte si také mou knihu Lovec hledá odpovědi.