Život je často ironický, nemyslíte? Především co se týká plánů. Jakmile si v životě začnete něco plánovat, obvykle to tak nevyjde. Život nehraje podle vašich plánů, ale podle vašich přesvědčení. A důvody, proč možná život často nechápeme, nám mohou rozklíčovat některé ironie, které se nám vždy jednou za čas přihodí. Protože to, co se nám děje opakovaně, se nám vždy snaží něco připomenout.
1) Cíle dosáhnete většinou ve chvíli, kdy si uvědomíte, že ho nepotřebujete
Často se domníváme, že až si splníme nějaký sen, budeme konečně šťastní. Bohužel, anebo spíše bohudík, nepotřebujeme plnit naše sny k tomu, abychom byli šťastní. Jedna z ironií života je ta, že čím více lpíme na nějakém cíli, tím větší nespokojenost nám začne působit. Něco jiného je dělat něco z čiré radosti, a něco jiného je, když to děláme už jen ze chtíče něčeho dosáhnout. Jednoho dne každý dospěje do bodu, kdy zjistí, že není důležitý samotný cíl, ale zkušenosti, které k němu vedly.
2) Až když něco ztratíme, zjistíme pravou hodnotu
Ať je to pouhá věc nebo blízký člověk v našem životě, málokdy si uvědomujeme cenu toho, co máme, dokud o to nepřijdeme. V jednom ze svých předešlých článků jsem psal o tom, že vděčnost za to, co máme, je jedno z tajemství světa. Když si totiž skutečně uvědomíme cenu toho, co máme teď, zjistíme, že toho zase tolik navíc nepotřebujeme. A že všechny hádky, boje a lpění na věcech jsou zbytečné.
3) Hledání svobody je samo poutem
Svoboda je něco, co se nedá vynutit. Buď ji v sobě cítíme, nebo ne. Svobodní budeme, až ostatní věci nebo i osoby kolem nás jednoduše přestanou spoutávat náš život, a to závisí na našem rozhodnutí. Není to něco, co se musí hledat. Skutečně spoutaní se cítíme, když nás spoutává naše vlastní mysli a bojíme se dělat to, co skutečně chceme. Přečtěte si také můj článek o svobodě.
4) Nejjednodušší cesta není vždy ta nejlepší
Možná dojdete někam velice snadno, možná máte známé, kteří vás někam popostrčí, anebo jdete raději cestou, kde vidíte na každý krok, než někam, kde se cítíte nejistí. Určitá opatrnost v životě je beze sporu potřeba, ne ovšem ve chvíli, kdy chcete poznávat život. Život není o tom, abyste ho jednoduše proseděli na bezpečném místě. Je o poznávání, a těmi nejjednoduššími cestami se připravujete o ty největší zkušenosti. Potřebujeme překážky, abychom se s nimi mohli potýkat bez problému v budoucnosti. Občas potřebujeme problémy, abychom získali jejich dary.
5) To, co si přejeme, pro nás není vždy to nejlepší
Třeba je někdo z vás smutný, že se vám v životě nepodařilo to, co jste chtěli, anebo se vám něco stále nedaří. Nezoufejte. Někdy se věci sice nevyvinou podle našich plánů, to ale neznamená, že je to tak špatně. Bez určitých zkušeností bychom se neposunuli v životě dál. Každá nepříhodná situace v životě nějak formuje naši osobnost a dělá ji odolnější. Někdy si dokonce vyloženě přejeme hloupé věci, které by měly i hloupé důsledky. Jsou lidé, kteří si přejí vyhrát v loterii a být slavní, ale netuší, co všechno to obnáší a jak moc by to ovlivnilo celou jejich osobnost.
6) Abyste pomohli ke štěstí druhým lidem, musíte být šťastní nejprve vy sami
Lidé se často domnívají, že jejich štěstí pramení z někoho jiného. Pokud člověk nemá srovnané věci ve své hlavě, nemůže očekávat, že tím pomůže uklidit nepořádek v hlavách i lidem okolo sebe. Také máte kolem sebe nezadané známé, kteří vědí nejlépe, jak vést vztahy? Není to ironie? Přijímejte rady a energii od lidí, kteří jsou šťastní, protože jen pokud jste šťastní, můžete pomoci ke štěstím i druhým. Nemůžete za nikoho odehrát jejich život a rozhodnutí, můžete jim ale dodávat odvahu, energii, motivaci nebo je oceňovat tak, aby se měli více rádi.
7) Ty nejdůležitější věci nikdy nezískáte, ale vybudujete
Můžete si vydělat hodně peněz, ale nevybudujete bohatství. Můžete s někým spát, ale nevybudujete lásku. Můžete se s lidmi bavit na party, ale nevybudujete přátelství. Můžete říct někomu pravdu, ale nevybudujete upřímnost. Můžete si říkat pozitivní afirmace, ale nevybudujete si vnitřní klid. Proč? Protože všechno důležité vyžaduje čas a píli. Všechno důležité se buduje z malých krůčků, jeden krůček za druhým, a tohle schodiště nelze přeskočit. A o co větší je tato ironie? To, co budujete, je především abstraktní.
8) Čím častěji padáte, tím snadněji se budete zvedat
Připadá vám občas, že vám život podráží nohy? Jen ať to dělá dál, dokud si neuvědomíte, že nejčastěji podrážíme nohy sami sobě a že veškerá bolest má své místo k tomu, abyste se té budoucí vyvarovali. Včerejší utrpení je tažným koněm pro odstranění bolesti zítřejší. Nakonec dospějete do bodu, kdy vás třeba něco bude bolet, ale kdy už dál nebudete trpět, protože ta největší bolest je v naší hlavě.
9) Aby vám lidé říkali častěji ano, musíte říkat častěji ne
Zvláštní životní ironie je v tom, jak moc se snažíme zalíbit druhým tím, že jim vyhovujeme, ale neuvědomujeme si, že nás pak berou jen jako někoho, s kým lze jednoduše manipulovat. Když někoho odmítáte, možná ho tím urazíte, ale pořád je to lepší, než když přijímáte něco, co nechcete. Schopnost říkat "ne", když chcete, definuje vás samé. Definuje to vaší hodnotu. Říkejte "ano" jen tam, kde vidíte smysl, tím se vaše vlastní hodnota zvýší.
10) Překonání toho, čeho se bojíme, nám nakonec dodá největší odvahu
Strach je jen první kapitola, všechno ostatní začíná až poté, co svůj strach překonáme. Protože po překonání strachu získáme odvahu na to stát se tím, kým skutečně být chceme. Nebojme se dělat to, co chceme, chovat se, jak chceme a překonávat to, co nás nejvíce brzdí. Život je jen jeden a ve stáří lidé nejvíce litují toho, jak moc se zbytečně strachovali a nestihli prožít svůj život naplno. Čas nám totiž už nikdo nevrátí.
Zajímáte se o podobné myšlenky? Rádi přemýšlíte o světě? Přečtěte si také mou knihu Lovec hledá odpovědi.
