Někdy nám může připadat, že řešíme pořád nějaké problémy nebo děláme v životě chyby, na které neustále doplácíme. Dříve jsem si kolikrát říkal, že se mi dějí pořád nějaké špatné věci a měl jsem pocit, že si je nezasloužím. Postupem času jsem se ale "špatné" události začal v životě dívat úplně jinak. Víte, proč se dějí špatné věci?
Špatné věci v životě jako překážky
Tak je vnímá většina lidí – špatné věci by se prostě dít neměly, protože nás dostávají do stresu, protože nám kazí náladu nebo se při nich cítíme v úzkých. Už při definici toho, co je špatné a co dobré, však nastává problém, protože všechny soudy vycházejí z našeho vlastního přesvědčení. Je to subjektivní pohled na svět, a jak mnozí s oblibou říkávají, všechno zlé je pro něco dobré. Nežijeme v plochém světě, kde existuje dobro na jedné straně a zlo na druhé.
Můžete vnímat špatné věci jako překážky, to ale neznamená, že jsou překážky špatné. Všechny problémy v našem životě nás posouvají dál. Můj oblíbený spisovatel Richard Bach říká, že v každém problému se ukrývá dar a my vyhledáváme problémy, protože potřebujeme jejich dary.
Klíčem k tomu, jak se netrápit nad "špatnými", "nešťastnými" nebo "zlými" událostmi, je dívat se na ně jako na příležitosti k růstu. Možná vám připadá, že vás překážky stahují ke dnu, ve skutečnosti se díky jejich překonávání stáváte odolnější a moudřejší bytostí, což vás v konečném důsledku dovede ke spokojenějšímu životu.
Dobro a zlo, správnost a nesprávnost
Co je špatné pro nás, může být dobré pro někoho jiného. Lidé si někdy stěžují, že je svět tíživý, nespravedlivý, zlý... většinou jsou však jen tíživí, nespravedliví a zlí sami k sobě, když se takovými myšlenkami neustále zatěžují. Lidé soudí svět podle sebe, nikoliv podle druhých lidí, a ať se snažíme dělat cokoliv správného, vždy to jen vychází z toho, čemu věříme. Někdy jen stačí přehodnotit naši víru a uznat, že možná existují i jiné pohledy na věc, než je ten náš, a že ani jeden není správný nebo špatný, je prostě jiný.
Když někdo říká, že si nějaké události nezaslouží, tak se na ně jen dívá z krátkodobého hlediska. Zasloužíme si to, co se nám děje, abychom si něco uvědomovali. "Dobré" nebo "zlé" události nás informují o tom, co dokážeme a jakou máme sílu učinit změnu. Dokonce si troufám říct, že život nikdy nenadělí člověku takové překážky, které by nedokázal překonat.
Chyby ani zlé události neexistují
To, čemu říkáme chyby, jsou spíše jen náznaky života, jak poznáváme sami sebe. Chyby jsou našimi zkušenostmi, potřebujeme je dělat, abychom věděli, jak být šťastní. Lidé se dokola považují za nedokonalé, ale možná že i chyby jsou součástí vaší dokonalosti, a tím pádem to už chyby nejsou. A uznejte, kdyby bylo všechno perfektní, jaké by byly naše motivace, jak bychom definovali sami sebe a jak by nás ona nuda posouvala dál? Nedokonalost je součást dokonalosti.
Všechny chyby nebo problémy jsou v našem životě proto, aby nám řekly, že máme něco změnit.
Jakákoli špatná událost, chyba, nebo to, co tak nazýváme, je v našem životě proto, že jsme ji potřebovali zažít, abychom si něco uvědomili nebo naučili. Lidé, kteří si prošli několika vztahy a dokážou se poučit ze svých chyb, vědí mnohem více, co chtějí, a tím pádem se vyvarují chybám v dalším vztahu. Nakonec se díky zkušenostem naučíme budovat něco, co nám dříve nešlo.
Proč se nám dějí zlé události pořád dokola
Někdy nám připadá, že jsme v bludném kruhu, ze kterého nedokážeme vystoupit. Můžeme navazovat dokola nefunkční vztahy, dokola selhávat v nějaké práci, dokola se dostávat do stresových situací... Tyhle pocity vycházejí z toho, že si neuvědomujeme poselství, které pramení z oněch "zlých" událostí. Jak už jsem psal, zlé události nebo chyby (tak, jak je vnímáme) jsou tu od toho, aby nás něco naučily. Někdy se ale nepoučíme a nechceme se změnit, nechceme změnit úhel pohledu a myslíme si, že změna by měla přijít zvenčí.
V takovém případě opakujeme dokola to samé, protože stejná akce vyvolá vždy tu stejnou reakci. Pouze ve chvíli, kdy už nám konečně dojde trpělivost a rozhodneme se skutečně zasáhnout, se může výsledek změnit. Jakmile získáváme podobné zkušenosti opakovaně, získáme také větší kuráž změnit svůj směr. Změnit svůj směr o něco razantněji, než jsme to zkoušeli dříve.
Vyrovnejte se s občasnou nepřízní, neboť je to přirozená součást života. Není člověk, který by neřešil nějaké problémy, ale všechny problémy jsme si do života přitáhli, abychom z nich nakonec těžili. Přijměte je s láskou, poučte se z nich, a pak se začněte těšit už jen z pouhé nepřítomnosti nepřízně. Každá cesta má určité překážky, bez nich by ona cesta neměla smysl. Cesta bez překážky je jako cesta bez cíle.
Zajímáte se o podobné myšlenky? Rádi přemýšlíte o světě? Přečtěte si také mou knihu Lovec hledá odpovědi.
S podobným přístupem jsem se setkala asi před šesti lety, kdy jeden kamarád prohlašoval, že problém je jen věc k řešení. Od té doby se mi stalo hodně krásného, ale i dost do jisté míry špatného, když se ale podívám kolem sebe, žádné příšerné škody napáchány nebyly, dál žiju svůj život a přesně jak říkáš, jsem díky tomu o něco zkušenější, odolnější, v něčem chytřejší. Věřím, že trochu si v životě nabít pusu je pro některé lidi zdravé, aby pochopili, co dělají špatně, a že je potřeba zvolit jiný směr.
OdpovědětVymazatJsem tu dnes poprvé a moc se mi líbí styl tvých článků, určitě se ještě stavím :)
Moje paní učitelka na gymnáziu dokonce říkala, že je důležité, aby se člověk v pubertě "vyblbnul" co nejvíc, aby tím nabral co nejvíce zkušeností a v dospělosti se nesnažil zbylé zkušenosti dohánět! Je to úsměvné, ale je prostě fakt, že jen naše zkušenosti a překonávání strachu vydat se jim vstříc nás v životě posouvají dál, jinak je to taková stagnace, život na místě (i když jsou lidé, kteří něco takového přesně hledají, určitý klid, a ten život je stejně pořád navádí k růstu).
VymazatMoc si vážím toho, že Tě mé články zaujaly, to jim dává smysl. Děkuju za komentář, zdraví Jerry :-)