Co je láska a jak se projevuje

Jsem toho názoru, že svět žije ve své objektivitě a veškerý emoční nádech mu dáváme my sami. Včetně lásky. Ano, láska je nejspíš skutečně jen chemickou reakcí v naší hlavě, to ale samozřejmě neznamená, že jí to dělá méně významnou nebo méně vzrušující. Otázky ohledně lásky si pokládali filozofové odnepaměti, v tomto článku se vám pokusím přiblížit, co jsem se o lásce v životě naučil já.

Existuje vůbec láska?

I kdyby byla jen v našich představách, neznamená to, že by neexistovala. Náš život ve skutečnosti ovlivňují nejvíce věci, které nejsou hmatatelné, ale spíše abstraktní – jsou to pocity svobody, uznání, štěstí, smutku, vzteku, závisti, sebereflexe a podobně. Jedním z těchto abstraktních pocitů je také láska. Pak už jen záleží na hodnotovém žebříčku každého z nás, jak vysoko ji řadí.

Láska ale existuje, je pro ni spousta důkazů. Když se hlouběji zamyslíte, nakonec zjistíte, že i kdyby láska byla pouhou iluzí, je to iluze, na které opravdu hodně záleží. 

 

Proč je láska důležitá

Láska je důležitá především proto, že v nás vzbuzuje šťastné a naplňující pocity. Údělem každé živé bytosti je, aby svůj život prožila šťastně a naplněně – za tím všichni směřujeme. Láska nás dělá lepšími, než jsme, čímž nás v životě posouvá na jakousi vyšší úroveň. A třeba když si vzpomenete na všechny okamžiky ve vašem životě, tak ty nejdůležitější vždy nějak souvisí s láskou. Na okamžicích lásky záleží nejvíce, protože až se jednoho dne podíváte zpátky na svůj život, bude vás nejvíce zajímat, jak hluboce jste ho prožívali a jestli jste milovali.

Cynikům často připadají slova o lásce jako klišé a snaží se je zlehčovat či znevažovat. Bohužel pro ně, je to klišé, které zásadně určuje kvalitu jejich života. 

 

Pokud si myslíte, že na lásce tolik nezáleží, zkuste se zamyslet znovu – kolik z vás si nejvíce cení okamžiků, které se lásky vůbec netýkaly? Pocity hněvu, křivdy, nenávisti, závisti, méněcennosti či podobné negativní věci nejsou to, co vás v životě posouvá dál. Jsou to pocity jako odpuštění, úcta, odpovědnost, soucit, přátelství, poučení – a to všechno vychází z lásky, protože láska má mnoho forem a projevuje se různě. Vždycky však pozitivně, díky ní kveteme.

Jak se láska projevuje

Neomezujme lásku. Mnozí se domnívají, že láska je něco, co mohou zažívat pouze dva lidé mezi sebou. Ale já jsem třeba pocítil lásku mezi mnou a přírodou, přáteli, větrem, hvězdami a fantazií… měl-li by člověk milovat pouze jedno z toho, zbylo by příliš mnoho místa pro smutek.

Láska se vyskytuje v noční obloze, v krásné hudbě, která způsobuje husí kůži; skrývá se v hezké vůni, v hebké látce, v objetí s vaším psem, v posečené trávě, v okamžiku, ve vzpomínce, v humoru, v jednoduchosti i složitosti…

Láska se musí uvědomovat stejně, jako když člověk rozeznává krásu. Láska je také soucitná, dobrosrdečná, spravedlivá a zodpovědná k citům druhých. Láska se ani nesnaží nikoho vlastnit, ale projevuje se ve své nezávazné svobodě. Je plná štědrosti, nic nebere, ale dává. Někdy je nejláskyplnější řešení nechat někoho jít a najít novou lásku. A už vůbec se nedá láska vynutit, je nevynutitelná. Lásce nelze určovat směr, protože bude vždy určovat směr nám. Je celkem nepředvídatelná.

Láska v sobě neskrývá žádný strach, skutečný Bůh (v jakémkoli smyslu, někdo to nazve vesmírem, přírodou, řádem, životem) je určitým vyjádřením lásky, proudící životní energie.

 

• Láska je zdravá a léčí neduhy. 
• Láska v mysli vás vždy dovede tam, kam opravdu chcete. 
• Láska ve společnosti dokáže zachránit celé národy.
• Láska se prožívá v přítomném okamžiku.
• Láska je víra v to, co může být, a vděčnost za to, co máme. 
• Možná že právě láska je důvodem, proč tady jsme.

Co je tedy láska

Láska je energie, která vás posouvá dál, která vás dělá lepšími, která vás činí šťastnými, která vás nijak neomezuje, která vám otevírá nové cesty a možnosti... dalo by se říct, že láska je souhrn toho pozitivního, co vás v životě čeká.

Někdo může namítnout, že do lásky patří také problémy, třeba když se dva lidé ve vztahu hádají, tak to neznamená, že se již nemilují. S tím se dá samozřejmě souhlasit, nicméně ty samotné pocity, které vyvolávají hádky, obvykle nevycházejí z lásky, ale z nějakých jiných, především negativních pocitů a očekávání. To neznamená, že bychom měli někoho opouštět, když se tyto pocity dostaví, nebo že někoho přestáváme milovat. Je třeba odlišit samotný cit lásky a vztah jako proces a náš konstrukt. Mnoho lidí zaměňuje lásku za milostný poměr, ale vztahy v sobě mají mnohem více dimenzí.

Láska přesto není jasně definovatelná. Je mnohem prostší a nikoho neodmítá, natož aby měla nějaké podmínky k dokonalosti. Dá se vyjadřovat i ve chvílích, kdy s někým nesouhlasíme. Je o přijetí lidí a věcí takových, jaké jsou.

 

Co když je život proti naší lásce

Problémy a překážky jsou součástí našeho života, pak už jen záleží, jakým způsobem se k nim stavíme. Obvykle existují dvě možnosti – buď láskyplně, nebo s nějakým negativním pocitem, který nás sžírá. A pokud nás sžírá moc dlouho, tak je někdy skutečně nejláskyplnějším řešením odejít, nikdo by se ale neměl přestat snažit u první překážky, chce-li dojít daleko.

 

Život tu není proti naší lásce, to jsou jen lidé sami. Někdy si jako lidé říkáme, že naše vztahy nevyšly, protože nám láska nebyla souzená anebo nás zraňovala. Pokud vás cokoliv zraňovalo, nemohlo to vycházet z lásky. Možná jste nebyli spokojeni s vaším partnerem nebo partnerkou, a proto jste si přestali sebe tolik vážit. Nebo jste začali postrádat úctu. Ztráceli jste hodnotu sebe samých navzájem, neboť teprve když ve vztahu vznikají problémy, zjišťujeme, jak moc dokážeme setrvat nebo zda chceme jít každý svou cestou. 

 

Jak poznáte, že si ve vztahu vážíte toho druhého? Nejste jím nijak posedlí, protože za něj nejste zodpovědní. Dáváte mu svobodu a necháváte ho být takovým, jakým být chce. Jsme-li nespokojení s tím, kým náš protějšek je a co dělá, pak si ho již nevážíme, protože jsme zamilováni spíše do představy, kým by měl být. Láska je svobodná, ale vztahy mohou být svazující. Opravdové fungující vztahy by měly být vyjádřením lásky tak, aby dva lidé sdíleli své společné zájmy, měli k sobě úctu a kráčeli v životě vedle sebe – nikdo není vzadu nebo vepředu.

 

Platonická láska

O té jste určitě také slyšeli. Jak poznáte, že je vaše láska opravdová? Je to láska, která trvá celé věky, která překonává všechny strachy a hranice a která vás nakonec vždy obohacuje. V každém vztahu přichází nejdříve zamilovanost a až po letech, když se podíváte zpátky, zjistíte, zdali se proměnila v lásku. Pokud si ale v životě nejste jistí, kudy dál, zvolte vždy tu nejláskyplnější cestu, protože právě tudy vede cesta k vašemu štěstí. Láska totiž ještě nikdy nikomu neublížila, to možná jen její převleky.

Zajímáte se o podobné myšlenky? Rádi přemýšlíte o světě? Přečtěte si také mou knihu Lovec hledá odpovědi.