Proč některé knihy čteme pořád dokola

Napadlo mě, že by nebylo od věci se v rubrice o tvůrčím psaní zamyslet nad tím, co je tajemstvím knih, ke kterým se rádi vracíme. Jsou totiž knihy, které si přečtete, nějak zhodnotíte a pak na ně zapomenete, případně jen matně se o nich zmíníte, že jste je četli. A na druhé straně jsou klenoty, které vám nedají spát a které můžete číst neustále dokola. Jaké je tajemství knih, které rádi čteme pořád dokola?

Autor má podobnou osobnost jako my – Autor sám nemusí být vždy vypravěčem, ale můžeme se tak ztotožnit s jeho stylem, že se do příběhu jednoduše promítneme, a ten nás už nepustí. Knihy, ke kterým se rádi vracíme, obsahují vždy něco osobního z nás, nicméně nelze zapomenout na to, že tím pádem obsahují i něco velmi osobního z autorovy osobnosti. Četli jste si například životopis vašeho oblíbeného autora? Třeba narazíte na nějaké podobné rysy, třeba se už stal vaším ideálem.

Můj příklad: Richard Bach
 

Příběh je zcela jiný než u ostatních knih – To je samozřejmě zásadní. Existuje tolik podobných příběhů, ale ten z knihy, kterou máte tolik rádi a ke které se vracíte, se prostě žádnému jinému tolik nepodobá. Je originální, neotřelý a bývá to zkrátka něco tak jedinečného, že ani neexistuje jiné dílo, kterým byste ho mohli nahradit.

Můj příklad: J. K. Rowlingová
 

Působí na vaši náladu – Oddechová díla často zapadnou v zapomnění, pokud se nestanou tím vaším ztělesněním pohody. Možná se k některým knihám vracíte proto, že víte, že vás zaručeně vždy rozesmějí. Nebo se chcete dostat do fantazy světa, který je vám tolik blízký, a žádný jiný vás tolik nevtáhne. Nebo se u nich vždy hluboce zamyslíte. Dostávají vás z deprese, anebo klidně i do deprese, protože někdy máme takové knihy rádi – je to stejné, jako když si člověk při smutné náladě pouští smutné písničky.

Můj příklad: George Orwell, Aldous Huxley

Poselství skryté mezi řádky – To je můj oblíbený bod. Vracíme se ke knihám, které nám přijdou hluboké a u kterých víme, že opětovným přečtením zjistíme vždy něco nového. Mohou to být filozofické romány nebo klidně pohádky. Důležité je, aby nám připomínaly prosté pravdy.

Můj příklad: Antoine de Saint Exupéry, Kahlil Gibran

Osobní vzpomínka – Nesouvisí to přímo s obsahem knihy nebo s autorem, ale věřím, že spousta lidí se k nějaké knize vrací jen proto, že je k ní váže nějaká osobní vzpomínka. Může to být kniha, kterou jste četli na vaší nejlepší dovolené; kniha, kterou vám daroval někdo blízký; kniha, na které jste se vy sami nějak podíleli nebo kniha, kterou si oblíbil nějaký váš kamarád.

 Můj příklad: Jostein Gaarder

Jedinečné téma – Souvisí to trochu s bodem o příběhu, ale chtěl bych ještě zmínit, že některé knihy se zabývají tak úzkým tématem (například konkrétní historický okamžik, vědecká disciplína, jedinečná osobnost, životopis...), že se jeví jako nejlepší metoda sáhnout jen po osvědčeném kousku, aniž by musel být nutně nějakým mistrovským dílem. Většinou však knihy právě úzké téma dělá jedinečnými.

Můj příklad: Robert Graves, Markus Zusak

Jde o světově vlivné dílo – Některé knihy jsou tak důležité, že hýbou celými dějinami. Mohou například ovlivňovat politické události nebo předkládat ideologii, jež dramatickým způsobem dokázala změnit myšlení lidstva. Spousta knih změnila také vnímání společenských záležitostí, například co se týká náhledu na sociální menšiny, genderovou rovnost nebo svobodu projevu.

Můj příklad: Niccolo Machiavelli

Příběh je těžko popsatelný – Na některých knihách je nejlepší právě to, že je nelze tak snadno převyprávět. Jejich působení se zaměřuje především na psychický stav člověka, objevují se lyrické pasáže nebo existenciální problémy, které člověk prožije pouze ve chvíli, kdy si prostě dílo přečte celé sám 

Můj příklad: Albert Camus

Prostý příběh pro odpočinek – K některým autorům se vracíme zase z opačného důvodu. Jejich příběhy jsou prosté, humorné, jednoduché a vlastně vždycky víme, že se u nich můžeme odreagovat. Takové knihy jsou jistotou pro trávení volného času na dovolené nebo zkrátka pro relax naší mysli.

Můj příklad: Robert Fulghum, Fredrik Backman

Pro ty z vás, kteří navštívili můj blog zejména kvůli tvůrčímu psaní, mohou tyto body posloužit jako inspirace, jakým směrem se při psaní ubírat a co všechno je potřeba zohlednit, aby byl váš příběh něčím výjimečný. Nejlépe se totiž píše právě to, co máte nejraději. A zajímáte-li se především o knižní doporučení, můžete využít odkazy na příkladné autory – mohu vám garantovat, že vás při hledání toho správného pocitu ani jeden z těchto autorů nezklame.