Jaké zvolit téma pro svůj příběh

Pokračujeme v rubrice, která se zabývá tvůrčím psaním a zaměříme se dnes na to pravděpodobně nejzásadnější v celé knize, a to je její téma. Téma podléhá trendům společnosti a je klíčové pro celkové přijetí díla, protože žádaná témata jsou logicky nejčtenější. To ovšem nemusí znamenat, že bude váš příběh čtený jen pod podmínkou, že budete vykrádat témata, která jsou aktuálně mezi bestsellery, naopak! Není nic úctyhodnějšího, než nastolit nové téma a prosadit se s novými neokoukanými myšlenkami.

 

O čem tedy psát?

Takovou otázku si pokládá každý autor, který plánuje něco napsat. A opravdu se vyplatí pořádně přemýšlet, než se do něčeho pustíte. Někteří autoři říkají, že dokáží psát intuitivně, aniž by svůj příběh předem připravili. Já osobně si něco takového nedokážu představit. Ne že bych měl svůj příběh v hlavě vždy do detailů promyšlený, ale je důležité znát základní myšlenku, kterou chcete sdělit, a tou se řídit. 

Ve svých knihách jsem se snažil navrhnout kompozici příběhu ještě před napsáním, ale jen velmi zhruba. Věděl jsem, jak chci začít, okolo kterých zápletek se chci pohybovat a kam chci dojít. Jednoduše je dobré vědět, jak má váš příběh skončit, aby váš děj logicky směřoval k nějakému vyústění. Během psaní jsem pak od hlavní linky často odbočoval, přidával zápletky nové, vnořil jsem k nim úvahové i popisné pasáže a vystavěl úplně nové dialogy. 

Základní osnova se ale nijak zvlášť neliší od mé původní představy – ujasnění si svého záměru je pro jeho uskutečnění to nejdůležitější. Takže žádné hala bala!

Při výběru tématu je dobré znát cílovou skupinu, a zda chcete prodávat, nebo skutečně tvořit. Půjdete-li podle moderních trendů (fantasy, upíři, hladové hry, hry o trůny, naivně erotické romány), pak bude mít vaše dílo svou propagační značku už od začátku. Já se ovšem přikláním vždy ke druhé variantě – psát, protože chcete psát kvalitní díla, která vycházejí z vás a ne z vidiny popularity. Abyste byli kvalitním autorem, musíte najít něco nového a originálního, anebo něco nově a originálně zpracovat.

Nápady na vaše téma nemám, protože věřím, že téma příběhu nelze jednoduše poradit. Každý autor má svoji vlastní fantazii a má rád různé žánry a styly. Podle čeho jsem se řídil já? Podle svých vlastních charakteristik osobnosti. Já čekám na správné téma několik let, tak aby si příběh vybral mě, ale někoho mohou příběhy napadat neustále, jen si musí vybrat ten nejlepší, popřípadě je hezky poskládat.

Jak vznikaly příběhy mých knih

Jsem filozof, měl jsem deprese a přemýšlel jsem o těch největších otázkách, na které jsem neznal odpovědi. Podle toho mě napadlo vystavět knihu na filozofická témata, díky kterým se hlavní postava dostane z depresí, takže jsem znal předem svou kompozici, tedy že každá kapitola se bude věnovat jednomu tématu. Následně jsem potřeboval tato témata spojit příběhem a ten jsem čerpal jednoduše z vlastního života. Aby to nebylo nudné, pokaždé jsem si vždy něco přikrášlil. Někteří autoři dokáží psát čistě realisticky, tak jak se věci staly a byly. Já to tak neumím, nebo spíš mě to tolik nebaví. Příběh jsem postavil na svých úvahách, fantazii a do všeho jsem dodal dramata, která mě různě inspirovala jinde. A tak vznikl příběh knihy Lovec hledá odpovědi.

Existují knihy, kde příběh nebo téma není tak důležité, jsou to lyrická a úvahová díla. U své první knihy také nepovažuji příběh za důležitý, je to dílo především o myšlenkách a příběh slouží jako spojovatel, nicméně tam příběh je. Nijak zvlášť jsem nad ním ovšem nedumal, neboť není nic snazšího než mít příběh založený na vlastních zážitcích. Tam si toho moc vymýšlet nemusíte.

U druhé knihy jsem zase znal nejdřív děj. Udržel jsem si svůj styl "jedna kapitola – jeden celek, a to vše propojené příběhem". U druhé knihy to nebyla filozofická témata, ale příběhy jednotlivých lidí. Chtěl jsem, aby se každá kapitola věnovala specificky jedné postavě na pozadí utopického příběhu z budoucnosti, kde lidé neumí navazovat vztahy, a tak si objednávají své spřízněné duše na objednávku. Znal jsem zhruba začátek, pár prostředních linií a konec předem. Během psaní jsem intuitivně domyslel zbytek. Také jsem věděl, že i když rád píšu o vážných tématech, chtěl bych je tentokrát brát s humorem, a musím říct, že psát humorné knihy je větší zábava než ty psychologicko-filozofické. A tak vznikly Životy na skok.

Při psaní svých knih jsem se neřídil největšími trendy v literární sféře, ale nemohl jsem je opomenout. Mířil jsem na čtenáře, kteří se na svět dívají podobně jako já, ale zároveň vím, že by to byla literární sebevražda, kdyby v knihách nebylo něco, co spojuje všechny. A tím je alespoň část nějakého všeobecně oblíbeného tématu.

První kniha tak koresponduje s žánrem některých motivačních příruček a filozofických románů, které se těší popularitě v duchovní literatuře, zároveň jsem ale vše pojmul ze svého hlediska. 

U druhé knihy jsem se trefil do oblíbeného žánru mladistvých (anti)utopií, přestože to zdaleka není kniha mířená jen na teenagery. Tohle vám říkám jen proto, aby bylo jasné, že i já jsem s tématem trochu kalkuloval, neboť za nakladatelem prostě nemůžete přijít s něčím, co je úplně mimo mísu prodejnosti. Bohužel, komerce a marketing nezastavíme, zvlášť jsme-li začínající autoři. Téma je dnes to, s čím jdete na trh, než si váš příběh někdo přečte.

Jak poznat, že je vaše téma dobré

 

Jednoduše. Na základě zpětné vazby. Pokud vaši čtenáři čtou to, co jste napsali, měli by se zhruba shodnout s vámi, jaké jsou základní linie a myšlenky celého díla. Pokud je téma nejasné, nekonzistentní, budou tápat, co jste tím chtěli vlastně říct. Někteří literární rádci říkají, že by měla kniha obsahovat jedno základní téma. Já s tím tak úplně nesouhlasím, neboť mám rád, když se mi kniha snaží říct v jednom příběhu spoustu myšlenek a dokáže vycucnout žánr po okraj. Ale je to o vkusu čtenáře.

Nezapomeňte, že si nestačí říct pouze "chci, aby hlavní myšlenkou byla láska". To je příliš obecné. Hlavní myšlenka díla se musí konkrétně vztahovat k příběhu, a právě na tom vystavíte postupný děj. Nejde tedy o prvoplánové banální téma, to by bylo moc jednoduché. Téma vaší knihy by mělo být samo o sobě rozvinuté, avšak jasné.

Téma mé první knihy: Člověk hledá na základě konkrétních radostných i tragických událostí odpovědi na největší filozofické otázky lidstva. Téma mé druhé knihy: Utopický příběh z budoucnosti, kde lidé dostávají všechno, co chtějí, ale i přesto nejsou spokojení.

Téma je dobré, pokud baví vás i vaše čtenáře. Napínavý příběh, neobvyklé zápletky, inspirativní myšlenky, zvraty – to mají rádi všichni. Podívejte se na můj článek o tom, kde čerpat inspiraci. Jednoduše najděte to, co inspiruje vás a inspirujte tím i druhé.

A nakonec něco z teorie: Téma, syžet a motiv

Abyste si z tohoto článku odnesli také nějaké teorietické znalosti, popíšu vám základní literární pojmy, které se tímto zabývají. Téma je to, o čem je váš příběh. Forma je způsob, jakým je téma ztvárněno a uspořádáno. Fabule je jednotlivá příhoda nebo řada událostí, o nichž se vypráví – jde o příběh, který má být předán čtenáři. Motiv je tematická část, téma funguje tedy jako soustava motivů. Syžet je konkrétní ztvárnění tématu a fabule; jde o systém tematických složek, jakými jsou děj, postavy nebo vypravěč.

Napište to, co byste chtěli, aby už bylo napsáno

Zpracujte téma, které byste chtěli sami číst. Napište knihu, kterou byste si sami chtěli koupit. To jsou mé základní rady při výběru tématu k vašemu příběhu. Na světě totiž existují určitě stovky povahově podobných lidí, jako jste vy, které to samé zajímá. Napište příběh s tématem, které zajímá vás a oslovte s ním cílovou skupinu, která je vám podobná.

Zajímáte se o tvůrčí psaní? Přečtěte si také zdarma můj e-book Psaní o tvůrčím psaní, který je složený z článků z mého blogu.