Antiutopie mají úžasnou schopnost varovat čtenáře o způsobu, jak by se věci dít neměly a proč by se jich měl vyvarovat. Samotný koncept dystopií tu byl už v první polovině dvacátého století a za jejich krále považuji právě George Orwella, avšak takový Aldous Huxley nebo Anthony Burgess nezůstávají o moc pozadu. Jestliže byste měli vybrat jedinou knihu z povinné maturitní četby, nechť je to právě něco od Orwella. O jeho knihách se často říká, že by si je měl přečíst každý. Jeho vize se v mnoha ohledech celkem děsivě naplňují. Dnes tedy doporučuji 1984 a Farmu zvířat jako literární klenoty.
George Orwell – Pár zajímavostí
George Orwell se narodil 25. června 1903 v Bengálsku (území dnešního Bangladéše a indického státu Západní Bengálsko) a jeho rodné jméno zní Eric Artur Blair. Pracoval jako britský novinář, esejista a spisovatel.
Možná že ho ke knihám přivedla jeho levicová orientace, možná ne, ale to hlavní je, že se proslavil po celém světě svými alegorickými romány, které popisují zkaženost a nehumánnost totalitních ideologií. A to působil také jako policejní úředník v Barmě a pracoval pro BBC. Nakonec zemřel na tuberkulózu v roce 1950 v Londýně.
Dvě antiutopické knihy, které by si měl přečíst každý
Není náhodou, že se i přes svou celkem fantasy tematiku (jde přeci jen o fikční svět z budoucnosti) objevují díla George Orwella v kánonu povinné četby. Málokdo má povinnou četbu rád, už jen z důvodu, že je povinná, ale osobně musím říct, že tyhle dvě knihy mi změnily pohled na svět. Zní to jako klišé, ale opravdu – měl by si je povinně přečíst každý. George Orwell je možná psal jako varování, nicméně podívejme se na svět kolem sebe, kde se naše soukromí považuje za přežitek, jestli na té jeho "fikci" není byť jen zrnko pravdy.
1984
Král mezi dystopiemi. Autor původně přesmyčkou označuje rok, kdy dílo vzniklo, tedy v roce 1948, tudíž je to jeho vize budoucnosti. Nechci zde prozrazovat děj, protože nemám rád spoilery, ale chci vám povědět pár myšlenek, kvůli kterým stojí za to knihu číst. Máte-li rádi antiutopie, tedy světy, kde všechno nefunguje zrovna podle nejrůžovějších představ, tohle je základní dílo, které pravděpodobně zhltnete jedním dechem. Autor do krajnosti domýšlí tendence vývoje moderní společnosti.
Možná člověk nechce být tak milován, jako chce být pochopen.
Svět, ve kterém není soukromí, protože vás sleduje Velký bratr. Svět, ve kterém je potlačená jakákoliv pravda, a kdo se jakkoli postaví proti tomu, bude potrestán. Svět, kde jste nuceni vidět vše černobíle, banalizuje se humanita a psychologie, člověk je jen nástrojem organizace a plní zadané funkce bez nároku na vlastní osobní rozvoj.
Svět, ve kterém se manipuluje s médii a tvoří se falešné zpravodajství – mimochodem, nevšimli jste si, že se v dnešní době hodně řeší téma fake news? Jestlipak se Orwell nesekl pouze v letopočtu... je to děsivá vize, ale geniální. Je to o nebezpečí lživé propagandy, jejíž důsledky můžeme spatřovat i dnes.
Jako zamyšlení se nad společností, mocí a politikou se jedná rozhodně o základní dílo pro každého. Šokující nadčasovost ohledně davové psychologie, ztráty soukromí nebo individualismu ve světě, jehož hlavní náplní je strach převlečený za pomoc státního útvaru. Příběh o tom, jak ve světě budoucnosti (anebo je to vlastně dnes?) vyhrává lež, jež se pomocí manipulace a propagandy tváří jako pravda.
Nikdy se nevracej stejnou cestou, kterou jsi přišel.
Svět, ve kterém se manipuluje s médii a tvoří se falešné zpravodajství – mimochodem, nevšimli jste si, že se v dnešní době hodně řeší téma fake news? Jestlipak se Orwell nesekl pouze v letopočtu... je to děsivá vize, ale geniální. Je to o nebezpečí lživé propagandy, jejíž důsledky můžeme spatřovat i dnes.
Jako zamyšlení se nad společností, mocí a politikou se jedná rozhodně o základní dílo pro každého. Šokující nadčasovost ohledně davové psychologie, ztráty soukromí nebo individualismu ve světě, jehož hlavní náplní je strach převlečený za pomoc státního útvaru. Příběh o tom, jak ve světě budoucnosti (anebo je to vlastně dnes?) vyhrává lež, jež se pomocí manipulace a propagandy tváří jako pravda.
Farma zvířat
Druhý román, který jsem od Orwella četl, je alegorický příběh o tom, jak prasata přebírají vládu nad celým statkem. Z myšlenky, že jsou všechna zvířata na jedné farmě, vidíme dokonale zpracovaný proces toho, jak jsou si sice zpočátku všichni rovni, ale později jsou si některá zvířata rovnější, především ta, jež dosáhnou moci ovládat hloupá stáda. Další kniha, která je o útlaku jedinců pod vládou arogantních vůdců, kterým jde o moc.
Kromě toho můžete v příběhu vidět i zobrazení skutečných historických událostí. Schválně, zda poznáte, která zvířata znázorňují koho (najde se tam Trockij, Lenin nebo Stalin, ale i skryté termíny jako fašismus, propaganda, církev či KGB). Na menším počtu stran rozehraje Orwell nebývalé divadlo.
Těžko byste Farmě zvířat něco vytýkali. Orwellova genialita v analýze mocenského režimu se ukazuje jako ten správný námět pro jakékoli odstrašování, jež v konečném důsledku spíše než jako jednoduché vyprávění o zvířátkách, působí hororově – ne dějem ani prostředím, ale ideologií. Přirovnání totality ke zvířecí farmě je trefné a všechny postavy mají dokonalou symboliku.
Kromě toho můžete v příběhu vidět i zobrazení skutečných historických událostí. Schválně, zda poznáte, která zvířata znázorňují koho (najde se tam Trockij, Lenin nebo Stalin, ale i skryté termíny jako fašismus, propaganda, církev či KGB). Na menším počtu stran rozehraje Orwell nebývalé divadlo.
Významným nepřítelem čistého jazyka je neupřímnost.
Těžko byste Farmě zvířat něco vytýkali. Orwellova genialita v analýze mocenského režimu se ukazuje jako ten správný námět pro jakékoli odstrašování, jež v konečném důsledku spíše než jako jednoduché vyprávění o zvířátkách, působí hororově – ne dějem ani prostředím, ale ideologií. Přirovnání totality ke zvířecí farmě je trefné a všechny postavy mají dokonalou symboliku.
