Kahlil Gibran si ke mně našel svou cestu díky herečce Květě Fialové, která ho kdysi doporučovala v nějakém rozhovoru, a dnes píšu tento článek proto, abych ho doporučil já vám. Do mé zdejší sbírky literatury, která může měnit pohled na svět, tento autor totiž skvěle zapadá. A pokud jste čtenář, který má raději kratší příběhy nebo novely, určitě si přijdete na své.
Kahlil Gibran – kdo se skrývá za tímto jménem
Kahlil Gibran, do češtiny někdy překládán jako Chalíl Džibrán, žil mezi léty 1883 až 1931, takže to není žádný současný literát, ale vzhledem k filozofující moudrosti jeho děl bych ho považoval za velice nadčasového. Původně byl Kahlil libanonský malíř, později se stal básníkem a spisovatelem.
Zajímavé je, že pocházel z velmi chudých poměrů a nedostalo se mu žádného oficiálního vzdělání. Kněží ho učili arabštinu a základy náboženství. Jeho otce uvěznili za daňové podvody, takže byl rodině zkonfiskován veškerý majetek. Khalilova matka Kamilah se proto rozhodla emigrovat do USA za jejím bratrem.
Kahlil zažil několikeré rodinné neštěstí, zemřeli mu oba jeho sourozenci na tuberkulózu, a nakonec i jeho matka, když podstupovala operaci pro odstranění nádoru. Po těchto událostech začal Kahlil cestovat a pořádat výstavy se svými obrazy, které byly vysoce oceňované, a posléze se stal také uznávaným spisovatelem. Život mu ovšem nakonec ukončil alkohol.
Prorok
Kahlil napsal spoustu knížek, jedna ale nebývale vyčnívá. Je to právě Prorok, soubor poetických esejů, které se věnují největším otázkám lidského života. Autor vydal Proroka už v roce 1923. Krátké kapitoly se zabývají například dobrem a zlem, láskou, bolestí, štěstím, dětmi, manželstvím, dáváním, jídlem a pitím, radostí a smutkem, domy, zločinem a trestem, rozkoší, krásou nebo smrtí.
Nejste uzavřeni ve svých tělech, ani nejste uvězněni ve svých domech a polích. To, čím jste vy, sídlí nad horami a háji spolu s větrem.
Díky této útlé knížečce se stal autor pravděpodobně třetím nejčtenějším básníkem – po Shakespearovi a Lao-Tzuovi. V čem je tedy tak výjimečná? Prorok Almustafa se chystá vydat do své rodné vlasti, ale obyvatelé města ho zastaví a vyptávají se jej na nejrůznější otázky. Jsou to otázky, které se týkají bytostně každého člověka, proto nemá dílo vyhrazenou cílovou skupinu. Prorok vypráví svá moudra lidem, kteří se zajímají o duchovní pokrok a snaží se pochopit svět kolem sebe.
A ten, kdo je ponořen do vědy čísel, může vykládat o říši váhy a míry, ale nemůže vás do ní přímo zavést. Neboť pohled jednoho člověka nepropůjčuje křídla člověku druhému.
Knihu doporučuji jako krátké zamyšlení se nad všedními situacemi v našem životě a nad tím, jak jsme jako lidé často zaslepení spěchem a starostmi, aniž bychom přemýšleli nad jejich významem. Věřím tomu, že je to kniha, která dokáže mnohým otevřít oči a její přínos vidím také ve stručnosti a přehlednosti, díky které se budete k Prorokovi určitě nejednou vracet. Jsem pyšný na to, že mám tuto knížku ve své skromné knihovně, protože v ní vždy objevím něco nového.
Láska nedává nic než jen sebe a nebere nic, co sama nemá. Lásce nic nepatří, ale ani ona nikomu nepatří. Lásce totiž zcela stačí samotná láska.
