7 věcí, které byste měli vědět o strachu

V dnešním článku bych se chtěl zaměřit na pocit, který mnohé z nás nejvíce omezuje při cestě za štěstím. Je to strach. Strach dělat to, co nás baví. Strach být sami sebou. Strach jít dál. Rozhodl jsem se sepsat sedm věcí, které bychom měli o strachu vědět, neboť je to nedílná součást našich životů. Možná se totiž stačí podívat na strach jako na něco, co nám klade překážky, a díky těmto překážkám se posunujeme v našem životě neustále dál.

1) Co je vlastně strach?

Za svůj život jsem se naučil, že strach je nevíra. Je to vlastně stav, kdy přestáváte věřit a vzdáváte se nadějí, že něco dokážete. Pokud si dlouze myslíte, že nedokážete získat nebo udržovat sympatie ostatních, přepych a jmění, postavení nebo důstojnost, štěstí, zdraví nebo prostě cokoliv, čemu přikládáte osobní důležitost – pak jste napadeni strachem.

Samotný strach je většinou pak jen strach ze ztráty, třeba že ztratíte někoho blízkého, že ztratíte důvěru druhých, že ztratíte svoje postavení nebo vážnost...

2) Co způsobuje strach?

Strach je energie, která vás určitým způsobem dusí, protože byste chtěli něco překonat nebo něco dokázat, ale připadá vám, že toho nejste schopní. Nedokážete sebrat odvahu. A proto když tyto pocity trvají moc dlouho, začne se to ve vás hromadit. To, co strach způsobuje, jsou pak ony pocity, kterými toto věznění ventilujete.

Vztekáte se, žárlíte, závidíte, pláčete, burácíte, dáváte na odiv svoji bezmocnost, snažíte se vychvalovat a povyšovat svoje ego, obviňujete druhé nebo nějakým způsobem sami sebe zabíjíte.

3) Proč se lidé uzavírají do sebe?

Protože mají strach. Bojí-li se člověk ze ztráty toho, co je mu vlastní, staví kolem sebe opancéřované hradby, a čím větší měrou se bojí, tím jsou ty hradby vyšší a nepřemožitelnější. A co je nejtěžší? Dostat se z hradeb, které jsme si my sami vystavěli. Myslíme si, že nás ty hradby chrání, ve skutečnosti jsme se v nich ale uvěznili my sami. 

4) Kdy začnete konečně žít?

Náš život začne ve chvíli, kdy překonáme svůj strach. Zní to jednoduše, a jednoduché to vlastně i je. Strach je jen první kapitolou a všechen děj začíná ve chvíli, kdy jej překonáme. Věřím tomu, že psychické problémy vznikají dlouhodobým strachem, protože člověk setrvává na jednom místě a jeho život se nerozbíhá.

Jediný, kdo může rozběhnout náš život, jsme ale my sami.

5) Proč v sobě máme zakořeněný strach?

Vlastně za to ani tak nemůžeme. Strach se předává z generace na generaci. Učili nás, že vědomosti jsou důležitější než pocity, hodnocení ostatních důležitější než vlastní úsudek a celkově smrt jednodušší než život. Jsou to tradiční zastaralé představy o světě, které odkoukáváme od ostatních a které přijímáme, byť třeba podvědomě.

6) Jak překonat svůj strach?

To je možná to, co nás zajímá nejvíce, a odpověď je možná jednodušší, než se může zdát: změnou myšlení. Samotný čin už ale tak jednoduchý není, jedná se o dlouhodobý proces. Jde o to, že si musíme pevně stanovit své priority, ujasnit si své záměry a jít si za nimi hlava nehlava. Potřebujetme sami vědět, zda je pro nás důležitější zůstávat v určité fázi našeho života, nebo se odhodlat a něco skutečně dělat. Není univerzální návod na to, jak strach překonat, ale to, co nás skutečně donutí, je jen naše vlastní vůle.

Žijeme jen jednou, nebojte se dělat to, co vás činí šťastnými a nenechte se omezovat tím, čeho se bojíte.

7) Mohu utéct od strachu?

Utíkat se můžeme snažit před vším, ale proč bychom to dělali? To, před čím utíkáme, se k nám stejně jednoho dne vrací, stejně jako všechny nevyřešené záležitosti, které parazitují v naší hlavě. A strach je jen jednou z nich. Strach, před kterým člověk utíká, čeká někde za rohem, a my se poté bojíme jít za každý roh, aby tam náhodou nestrašil. Ve skutečnosti utéct nemůžeme, protože naše myšlenky jsou pořád s námi. Proto je důležité svůj strach překonat, aby nás tyto myšlenky nepronásledovaly celý život.

Zajímáte se o podobné myšlenky? Rádi přemýšlíte o světě? Přečtěte si také mou knihu Lovec hledá odpovědi.